Změna výpočtu duchodů pro rodiče? Pozor, toto se může změnit

Návrhy se týkají úprav takzvaných náhradních a vyloučených dob. Náhradní doba je období, v němž se neplatí odvody, přesto se ale tento čas započítává do potřebných let hrazení pojistného pro získání penze. Týká se lidí, kteří jsou doma s dítětem do čtyř let. Vztahuje se ale třeba i na nezaměstnané či studenty.

Vyloučená doba zahrnuje péči o dítě do čtyř let, studium či nemoc. Při stanovení vyměřovacího základu příjmu, který hraje roli při výpočtu důchodu, se tento čas vyloučí. Nezhorší tak průměrný měsíční příjem.

"Rodiče - a zejména jsou to matky více dětí, které zůstávají s dítětem delší dobu - bývají v okamžiku odchodu do důchodu znevýhodněni z hlediska podmínek výpočtu důchodů," uvedl šéf komise Martin Potůček.

Pokud mají rodiče víc dětí najednou, náhradní a vyloučené doby trvají do čtyř let nejmladšího potomka. Když matky či otcové zůstanou s dětmi déle než čtyři roky, chybí jim pak doba odvodů a mají i nižší základ pro výpočet penze.

Matky více dětí chodívaly do penze dřív, nyní se věk postupně srovnává. Pokud by se pravidla nezměnila, odcházely by některé ženy do důchodu později než muži. Delší péči o víc dětí by si totiž musely kvůli splnění nároku na penzi napracovat, uvádí komise.

Podle prvního z návrhů by se měla náhradní doba rozšířit. Za každé dítě by se započetly čtyři roky, nejen u toho nejmladšího. Podle druhé varianty by platila stejná pravidla jako u zdravotního pojištění - náhradní doba by se počítala u jednoho dítěte do sedmi let, u aspoň dvou do 15 let.

Psali jsme: Klausův muž promluvil: Stát nemá na důchody, zavedeme eutanazii. Vláda má priority jako Hitler Michaela Marksová navrhne růst penzí průměrně o tři sta korun  

Podle druhého návrhu by se doba péče, která přesáhne čtyři roky, mohla započítat do vyloučené doby. Za každé dítě by se podle první varianty započítaly čtyři roky. Druhá varianta by byla stejná jako u zdravotního pojištění. Opatření má zajistit "spravedlivější zohlednění práce při výchově dětí ve výši důchodu".

ČSSZ v prvním čtvrtletí roku 2016 vyplatila celkem 3 498 555 všech důchodů. Nejvíc z tohoto počtu, a to 2 376 668, bylo důchodů starobních. Celkové výdaje na důchodové dávky činily od počátku roku 96,1 mld. Kč (loni 89,79 mld. Kč). I přes rekordní příjmy, které k 31. 3. 2016 činily 96,1 mld. Kč, zůstal důchodový účet ve schodku (6,82 mld. Kč). Schodek důchodového účtu je v letošním roce ovlivněn zvýšením výdajů o výdaje na jednorázový příspěvek důchodci, které činily zhruba 3,5 mld. Kč.

ČSSZ měla za první tři měsíce roku 2016 příjmy z pojistného na nemocenské pojištění 6,91 mld. Kč, výdaje na veškeré nemocenské dávky činily ve stejném období 6,61 mld. Kč, nejvíce peněz z účtu odčerpalo nemocenské – 4,34 mld. Kč a peněžitá pomoc v mateřství – 1, 93 mld. Kč, informuje cssz.cz.

V oblasti sociálního zabezpečení, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je patrný mírně rostoucí trend – jak v počtu zaměstnavatelů, (o 3 595 více než ve stejném období roku 2015), tak v počtu OSVČ vykonávajících činnost (o 5 329 více než v prvním čtvrtletí 2015), přičemž stoupl i počet OSVČ povinných platit zálohy na důchodové pojištění (o 533 se srovnatelným obdobím roku 2015). Více OSVČ si oproti čtvrtletí roku 2015 dobrovolně platí nemocenské pojištění. Zvýšil se též počet občanů dobrovolně platících důchodové pojištění.