Výdaje na dávky hmotné nouze klesly, loni stát vyplatil lidem 9,3 miliardy

Výši výdajů na sociální dávky už kritizoval třeba prezident Miloš Zeman. On sám by je prý v rozpočtu seškrtal. Kritikou na štědrý systém dávek nešetřili ani jiní politici. Podle kritiků je systém dávek třeba změnit. Některým lidem se totiž nevyplatí přijmout zaměstnání. Jakmile si zvýší příjem, podporu od státu ztratí. I když chodí do práce, mívají méně peněz než s dávkami. Ministerstvo práce připraví návrh na další zvýšení minimální mzdy, která nyní je 11.000 korun.

Premiér Bohuslav Sobotka i ministryně práce Michaela Marksová (oba ČSSD) kritiku odmítali, podle nich pomoc dostávají ti nejpotřebnější. Argumentovali i tím, že vyplácená suma se snižuje a díky početnějším kontrolám se daří bránit zneužívání pomoci od státu.

Dávky v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Loni v prosinci některou z těchto podpor dostávalo 183.900 lidí, což je nejnižší číslo za posledních pět let. Na konci roku 2012 si pro peníze od státu chodilo 188.300 osob v tísni. V prosinci 2013 dávky mělo 244.700 osob. Důvodem růstu počtu příjemců, a tím i výdajů byl podle údajů ministerstva vyšší počet nezaměstnaných bez nároku na podporu i špatná příjmová situace rodin. Předloni v prosinci dávky pobíralo 217.300 lidí.

Stát loni na dávkách v hmotné nouzi vyplatil 9,26 miliardy korun. Do doplatků na bydlení šly 2,92 miliardy a do příspěvků na živobytí 6,22 miliardy. Zbývajících 117 milionů korun se využilo na mimořádnou okamžitou pomoc. O rok dříve si potřební rozdělili 10,52 miliardy. Zhruba 3,14 miliardy se vydalo na doplatky na bydlení, 7,24 miliardy na příspěvek na živobytí.

Dávky v hmotné nouzi se počítají podle životního minima. Pro samotného dospělého činí 3410 korun. Pro prvního dospělého v rodině dosahuje 3140 korun a pro dalšího 2830 korun, pro děti podle věku buď 1740, 2140, nebo 2450 korun. Například na rodiče s osmiletým a šestnáctiletým potomkem připadá 10.560 korun měsíčně.

Životní minimum se v posledních letech neměnilo. Zaměstnanost ale rostla a výdělky se zvyšovaly, rodiny měly vyšší příjem. Lidí, kteří potřebovali pomoc od státu, tak ubylo.