Vyplácení dávek ohroženo? MPSV dostalo námitku proti výběru dodavatele systému

Ministerstvo práce bude rozhodovat o námitkách proti výběru dodavatele nového informačního systému pro vyplácení dávek. Podal je jeden z účastníků tendru. ČTK to sdělila mluvčí resortu Kristýna Křupková. Ministerstvo podle médií před nedávnem rozhodlo o přidělení zakázky za víc než čtvrt miliardy firmě DXC Technology a neuspěl dosavadní dodavatel, společnost OKSystem. Její ředitel Vítězslav Ciml ČTK podání námitky potvrdil.

"Můžeme potvrdit, že zadavatel (ministerstvo práce) ve veřejné zakázce obdržel poslední den zákonné lhůty pro jejich podání námitky jednoho z účastníků zadávacího řízení," uvedla mluvčí. Podle ní ministerstvo do 15 dnů od doručení námitek odešle stěžovateli své rozhodnutí. Uvede v něm, zda stížnost odmítá, nebo jí vyhoví.

Servery Ekonomický deník a E15.cz před nedávnem informovaly o tom, že ministerstvo rozhodlo o přidělení zakázky se zadávací cenou 270 milionů bez daně z přidané hodnoty společnosti DXC Technology. Podle médií nabídla projekt za 269 milionů. S cenou 829 milionů korun neuspěla firma OKSystem, která zajišťuje resortu systémy od první poloviny 90. let. DXC Technology vznikla v roce 2017 oddělením od společnosti Hewlett-Packard.

Ministerstvo práce nechtělo obsah nabídek do ukončení řízení přiblížit. Vedoucí tiskového oddělení Barbara Hanousek Eckhardová ČTK sdělila, že cena nebyla jediným kritériem hodnocení. Podle zadávací dokumentacesuma měla při výběru váhu 50 procent, návrh řešení 20 procent a uživatelská přívětivost 30 procent.

Podle námitky OKSystemu vybraná firma DXC Technology nesplnila kvalifikační předpoklady a neměla by být vůbec hodnocena, řekl Ciml. Dodal, že pokud by ministerstvo výhrady neuznalo, obrátí se firma na antimonopolní úřad. Ředitel společnosti je přesvědčen o tom, že za zadávací cenu 270 milionů není možné zakázku za požadovaných podmínek dodat.

Tendr na systém dávek pořádá nyní resort podruhé. Poprvé ho vyhlásil před koncem roku 2014 a stanovil cenu 616 milionů korun. Zájem mělo sedm uchazečů, zvítězila společnost OKSystem. V listopadu 2016 ministerstvo od spolupráce s ní ale odstoupilo. Podle tehdejších zástupců resortu byl průběh zakázky neuspokojivý a OKsystem nezaručil, že vše stihne dokončit. Firma si naopak stěžovala na nesoučinnost ministerstva a podala žalobu k soudu o určení neplatnosti rozhodnutí.

Ministerstvo pak v prosinci 2017 vyhlásilo novou soutěž na systém dávek s předpokládanou hodnotou 270 milionů bez DPH. Podle původního plánu se smlouva s vítězem měla uzavřít loni v září. Prototyp měl být letos v červnu. Do konce příštího roku měl systém vzniknout a měl se ověřit jeho provoz, plně fungovat měl pak od roku 2021.

Nový resortní jednotný informační systém začal chystat v minulém volebním období tým exministryně Michaely Marksové (ČSSD). Projekt měl stát kolem 1,5 miliardy a fungovat od roku 2017. Přípravy od počátku nabraly zpoždění. Ministerstvo tak muselo už dvakrát prodlužovat smlouvu s nynějším dodavatelem, firmou OKSystem. Naposledy to udělalo loni v listopadu. Dvouleté prodloužení vyjde zhruba na miliardu.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu resort při budování systémů selhal a porušil rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. Prodlení ve spuštění nových informačních systémů představuje nehospodárné výdaje pro státní rozpočet, uvedli kontroloři.

Přípravy nových systémů zastavila po svém nástupu do funkce ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Nynější šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) v projektu pokračuje. Opakovaně uvedla, že by nové systémy měly fungovat nejpozději do konce roku 2020.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak

Od 1. října platí nové parametry dávky státní sociální pomoci. Změny vycházejí z prvních měsíců fungování superdávky a z analýzy přibližně 270 tisíc přiznaných žádostí. Nově se rozšiřuje ochrana samoživitelů s dětmi do 15 let a normativy na bydlení přesněji zohledňují rozdíly v nájemném mezi jednotlivými regiony.

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí ,  Sociální dávky ,  OKsystem ,  DXC Technology

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy