Rána důchodcům? Vláda je připraví o důchody, tvrdí ekonom

V žebříčku deseti českých firem, které do státní kasy odvádí nejvíce peněz na dani z příjmu, je hned pět bank. Konkrétně ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit a Raiffeisenbank.

Dalších pět firem tvoří Škoda Auto, ČEZ, Continental, Huyndai a NET4GAS. Všechny tyto firmy do státní kasy odvádějí na dani z příjmu každá minimálně miliardu korun ročně. Dohromady je to více než třináct miliard korun.   

Podle ekonoma je proto otázkou, proč zrovna tyto banky mají být zatíženy daní další, novou. "Tato daň se jmenuje daň sektorová. To proto, že by byla uvalena pouze na jediný sektor ekonomiky, totiž právě na banky," vysvětluje ekonom.

Dodává, že právě velké banky by byly zatíženy vyšší sazbou sektorové daně než banky menší. K tomu by ale nadále standardně odváděly daň z příjmu jako doposud. Tedy již zmíněných více než třináct miliard korun za pět největších bank v ČR a další miliardy za banky menší.

Před riziky zavedení bankovní daně Česko varuje i Mezinárodní měnový fond, podle jehož studie může bankovní daň ve výši 0,2 procenta způsobit nárůst úroků u úvěrů o pět až deset procentních bodů a vést také k trvalému poklesu reálného hrubého domácího produktu země o 0,3 procenta.

To by se nakonec mohlo otočit proti České republice a přinést naprosto opačný výsledek, než jaký se očekává. "To ve výsledku znamená chudší stát, a tedy třeba méně peněz na důchody," varuje ekonom.

"ČSSD by přitom ráda zavedla sektorovou daň ještě vyšší, a to 0,3 procenta. Právě taková sazba by platila pro výše zmíněné největší tuzemské banky. Zatížení bank zvláštní sektorovou daní zbrzdí jejich činnost, budou obezřetněji úvěrovat, případně přeskupovat své zisky v rámci skupiny, aby dopad zdanění minimalizovaly, což pak může běžný střadatel pocítit v podobě (ještě) horšího úročení třeba svých celoživotních úspor," dodal.

Ve výsledku podle něj prodraží úvěry i firmám, což sníží ekonomickou aktivitu v České republice. A nižší ekonomická aktivita znamená nižší zisky firem, což pro změnu značí nižší daňové inkaso pro vládu, která tak bude mít ve výsledku méně peněz třeba na starobní důchody.