ČSSD se vrhla na vládu: 2. pilíř je jako kasíno! Nečas oponuje. Kde je pravda?

Praha - Majitelé penzijních společností jsou podle čtvrtečních výroků předsedy opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky jediní, pro které je zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy výhodné. Vláda Petra Nečase (ODS) nesouhlasí a pokračuje v kampani za 20 milionů na propagaci penzijní reformy.

"Ve skutečnosti jde v druhém pilíři jen o privátní kasino, ve kterém se bude chladnokrevně hrát s penězi občanů. Všichni jsme v roce 2008 na vlastní oči viděli, co dokážou špatně fungující mezinárodní finanční trhy a jak krize prudce snížila aktiva penzijních fondů," připomněl Sobotka.

Předseda vlády Petr Nečas (ODS) však tvrdí, že státem vyplácené důchody budou s největší pravděpodobností rapidně klesat a reforma je proto nutná. "Například lidé narození v roce 1981 s příjmy 20 tisíc korun měsíčně by mohli v důchodu dostávat zhruba 6400 korun v současné hodnotě, proti současným 11 000," odůvodnil nutnost spoření na vlastní pěst ministerský předseda.

Šéf ČSSD kontruje s tím, že systém druhého pilíře je naprosto chybný a lidem je potřeba například zdůraznit, že by o své finance vložené do tohoto systému mohli také přijít. Vláda totiž neposkytuje žádné garance ani nezajišťuje pojištění druhého pilíře, jako je tomu u bankovních vkladů. "Dokonce ani slibované úročení o 2,5 až 3,5 procenta nemusí být realitou. Za posledních deset let vykazovaly penzijní fondy výnosy pod jedno procento," připomněl lídr sociálních demokratů. Dodal, že na druhém pilíři vydělají jen ti nejbohatší, a proto ČSSD s tímto systémem do budoucna nepočítá. "Po volbách máme v plánu tento systém zrušit," zakončil Bohuslav Sobotka.

Navrženým II. pilířem si přitom kromě opozice nejsou jisté ani některé pojišťovny. Ty se kvůli nepředvídatelnému vývoji rozhodly raději vytvořit vlastní finanční produkty podporující spoření na stáří, než aby zaváděly novinky podle státem navrženého konceptu. Analytik společnosti AWD Tomáš Rampula k tomu doplnil, že je přímo do očí bijící amatérismus, s kterým státní úředníci postupují při přípravě důchodové reformy. "Jediným kladem celé akce zůstává rostoucí vědomí občanů ČR, kteří při pohledu na státní důchodovou reformu začínají chápat, že se o ně stát v době důchodu opravdu plně nepostará," řekl Rampula.

Zatímco ČSSD už považuje druhý pilíř za prakticky odepsanou záležitost. Ministerstvo financí ČR pro Mediafax uvedlo, že v tuto chvíli je ještě příliš brzy na jakékoli hodnocení a označování systému za neúspěch. "U penzijních společností podepsalo smlouvy více než 20 tisíc klientů, hlavní nápor však očekáváme až ke konci půlroční lhůty pro lidi nad 35 let.

Dále je třeba upozornit na to, že mladší lidé nejsou žádnou lhůtou vázáni, mají tedy delší prostor pro rozhodnutí," nechal se slyšet Jakub Haas z tiskového oddělení rezortu financí. Doplnil, že důchodová reforma také není pouze II. pilíř, ale spousta dalších důležitých kroků, které byly provedeny v pilířích ostatních, včetně parametrických úprav I. pilíře a zvýšení motivace ke spoření v III. pilíři.

Takzvaný II. pilíř spočívá v částečném vyvedení peněz z průběžného penzijního systému na soukromé účty střadatelů. Člověk tak bude současně spořit v rámci solidárního I. pilíře i sám pro sebe. Sazba pojistného se tomu, kdo se do II. pilíře zapojí, sníží z 28 na 25 procent. Tři procenta rozdílu poté sice odejdou na soukromý účet, ale střadatel k nim musí přidat další dva procentní body ze své mzdy.

Do konce června se musejí o případném vstupu do druhého pilíře rozhodnout lidé starší 35 let. Ty dosud možnost vstupu příliš neláká, s fondy podepsalo smlouvu za první tři měsíce asi 22 500 lidí. Petr Nečas proto apeloval na obyvatele, aby si provedli propočet a rozhodli se.

Komu se tedy vyplatí vstup do II. pilíře?

Jestli se váš průměrný měsíční příjem pohybuje kolem celostátního průměru nebo pod ním, pak raději pusťte myšlenky na II. pilíř k vodě. Vstup do tohoto systému se podle odborníků vyplatí spíše těm, kteří dosáhnou na výdělky nadprůměrné. Počítají přitom se zhodnocením mezi jedním až dvěma procenty.

Bedlivě by měli svůj vstup zvážit však také ti, kteří pobírají okolo 25 tisíc korun hrubého a k důchodu mají spíše blíž než dál. Občanům s průměrným příjmem se totiž podle analytiků při čistém výnosu jedno procento za rok vyplatí tento druh spoření až po více než 25 letech.

Jednoznačně výhodný tak II. pilíř zůstává jen pro ty, kteří pobírají nadprůměrný plat, a zároveň jim důchod ještě neklepe bezprostředně na dveře. Platí přitom jednoduchá rovnice, že čím vyšší má člověk příjem, tím kratší dobu mu stačí v druhém pilíři spořit. I tak by v něm měli například lidé s platem kolem 50 tisíc měsíčně strávit alespoň 15 let a občané s příjmem kolem 100 tisíc minimálně 10 let.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD Petr Nečas důchodová reforma

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy