Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu

Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte by se mohl zvednout o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent. Vzrůst by mohly i zaopatřovací příspěvky pro mladé po odchodu z dětského domova či z náhradní rodiny. Navrhuje to ministerstvo práce.

Chce tak zmírnit dopady zdražování na pěstounské domácnosti. Po navýšení by na roční výdaje bylo potřeba navíc asi 400 milionů korun. Návrh nařízení zveřejnila na svém webu vláda. Připomínky mohou resorty a další instituce podávat do poloviny září.

Příspěvek při převzetí dítěte se nezměnil od roku 2008. Částka na úhradu potřeb dítěte se zvýšila naposledy v lednu 2018. Zákon o ochraně dětí umožňuje zvednout pěstounské dávky, pokud ceny od poslední úpravy vzrostly nejméně o pět procent.

"Uvedená podmínka je splněná u některých dávek několikanásobně, jelikož nedošlo dlouhou dobu k jejich zvýšení," uvedlo ministerstvo. Poukazuje na prudké zdražování potravin i oblečení a obuvi pro děti.

V dlouhodobé pěstounské péči podle ministerstva na konci loňska vyrůstalo 12.351 dětí. Na přechodnou dobu bylo u pěstounů 538 chlapců a děvčat. Další tisícovky dětí měly poručníka či je někomu do péče svěřil soud. Ročně se pak poskytuje kolem 2700 příspěvků při převzetí.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte činí měsíčně u dětí do šesti let 4950 korun, od šesti do 12 let 6150 korun, od 12 do 18 let pak 6985 korun a pro studenty od 18 do 26 let 7260 korun. Nově by to mohlo být od října podle věku 6290, 7750, 8870 a 9220 korun. U postiženého dítěte se podle věku, stavu a závislosti na péči vyplácí od 5115 do 9900 korun, podle návrhu by to mohlo být od 6500 do 12.575 korun měsíčně.

Příspěvek při převzetí dítěte podle věku činí v současné době 8000, 9000 či 10.000 korun. Poskytuje se do 18 let. Od října by se mohla podle ministerstva práce tato jednorázová částka na pořízení potřebných věcí a vybavení zvednout na 10.800, 12.150 a 13.500 korun.

Zaopatřovací příspěvek se vyplácí mladým při odchodu z dětských domovů či z náhradní rodiny. Může se poskytovat při studiu do 26 let. Měsíčně činí 15.000 korun. Částka by se podle návrhu měla zvýšit na 17.250 korun. V případě potřeby úřady mohou poskytnout dávku i jednorázově, a to 25.000 korun. Od října by to mohlo po zvýšení být 28.750 korun.

Na příspěvky na úhradu potřeb by bylo ročně při úpravě o 27 procent podle ministerstva práce potřeba navíc asi 390 milionů korun, na příspěvek při převzetí po zvednutí o 35 procent pak asi 7,5 milionu a na zaopatřovací příspěvky po patnáctiprocentním navýšení asi šest milionů.

Související

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 36 minutami

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 2 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 2 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 3 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 4 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 6 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 7 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 8 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 9 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 11 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

včera

Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá

Budoucnost financování českých veřejnoprávních médií je v těchto dnech hlavním tématem jednání v Nostickém paláci. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v pátek sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a následně i s šéfem Českého rozhlasu Reném Zavoralem. Předmětem diskusí byl vládní záměr zrušit koncesionářské poplatky a převést financování obou institucí přímo pod státní rozpočet.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy