Výdaje na dávky v nouzi i počet příjemců loni stouply

Úřady práce lidem v tísni v minulém roce vyplatily 4,79 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o devět procent víc. V prosinci dávky dostalo 106.200 osob. Meziročně jich přibylo asi o 12 procent. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách s údaji od roku 2012, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Lidé v hmotné nouzi mohou získat tři dávky, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Celkem na nich stát loni vyplatil 4,79 miliardy korun, tedy asi o 380 milionů víc než o rok dříve. Od roku 2012 byly nejvyšší výdaje v letech po minulé krizi. Nejvíc se vyplatilo v roce 2014, a to 11,29 miliardy korun. V roce 2013 a 2015 se poskytnutá částka dostala zhruba na 10,5 miliardy. Nejvíc lidí pobíralo dávky v hmotné nouzi v roce 2013. Tehdy v prosinci jich bylo 244.700. Na konci loňska dávky v hmotné nouzi dostalo 106.200 lidí, meziročně asi o 11.500 víc.

Na příspěvcích na živobytí stát loni vyplatil 3,1 miliardy. O rok dřív byla suma o 320 milionů nižší. Výdaje na doplatek na bydlení dosáhly 1,63 miliardy korun. To je asi o 27 milionů korun víc než v roce 2019. Na mimořádné okamžité pomoci úřady poskytly 89,4 milionu korun, o rok dřív to bylo 52,7 milionu. Nárůst této pomoci je o 70 procent.

Právě mimořádná dávka měla pomoci lidem, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Experti na sociální problematiku upozorňovali na to, že pravidla pro získání jsou velmi přísná a na podporu dosáhnou jen ti, kteří nemají příjem, jsou na životním minimu a nemají žádný majetek a spoření. Jako rychlá pomoc podle odborníků dávka nefunguje. Ministerstvo podmínky v nouzovém stavu zmírnilo. Úřady nyní neposuzují majetek, ale jen příjem. Hodnotí mzdy, úspory, ošetřovné, nemocenskou, důchod, podporu v nezaměstnanosti, rodičovskou, příspěvek na bydlení i kompenzační bonus. K žádosti je nutné dodat také výpisy z účtů všech členů domácnosti a doklady k nákladům na bydlení.

V minulých letech byla za snižováním výdajů a počtu příjemců rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak potřebovalo podporu. Méně lidí na ni ale také dosáhlo. Stanovená výše příjmu, která se při posuzování nároku na dávky srovnává s životním minimem, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce sice před epidemií navrhovalo, aby se minimum zvedlo, ale záměr ve vládě neprosadilo.

V minulých letech se také zpřísňovala pravidla vyplácení některých podpor. Další změny se zpřísněními a sankcemi ministerstvo plánovalo, a to třeba u dávek na bydlení. Experti na sociální problematiku to kritizovali, podle nich represe stav nezlepší a nutný je systémový přístup. Chystané změny se už do voleb pravděpodobně nestihnou přijmout. Sněmovna by ale mohla projednávat podobné poslanecké návrhy, a to na případné mimořádné schůzi. Ta by se mohla konat 23. března.