Skauti vyrazili do Krkonoš, kůrovce hubí odkorňováním. Je to dřina

"Je nás tady sedm, z toho tři dívky a nespočet klád čeká na odkornění. Je to docela dřina, stromy jsou uschlé, kůra seschlejší. Včera (v sobotu) jsme sázeli buky, abychom předešli monokulturním smrkovým lesům, které jsou mnohem zranitelnější. V naší skupině je nejmladšímu 17 let," sdělil třicetiletý Charvát.

Na odkorňování pokácených stromů nemá Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dost sil, proto letos požádala skauty o pomoc. Ústředí českých skautů v květnu vyzvalo své členy starší 15 let, aby v Krkonoších pomohli s přemnoženým lýkožroutem smrkovým a označilo pomoc za nejrozsáhlejší akci na ochranu přírody českých skautů v novodobé historii. Výzvou oslovili okolo 20.000 členů a členek. Vzhledem k tomu, že lesy postižené kůrovcem jsou na i dalších místech ČR, řada skautů pomáhá ve svých regionech, například v Jeseníkách.

"Zprávu jsem zaregistroval na twitteru a přišla mi také e-mailem od našeho skautského starosty, kde sděloval, že KRNAP potřebuje pomoc. Podle našeho hesla - sloužím - jsme se rozhodli, že vyrazíme do Krkonoš pomoci s odkorňováním. Žádnou takovou celoplošnou výzvu Junáka nepamatuji," řekl Charvát.

Správa KRNAP poskytuje dobrovolníkům kromě instruktáže na místě nářadí na loupání a podle možností také ubytování.

Petr Slavíček ze Správy KRNAP označil práci skautů za důležitou proto, že zabraňuje šíření kůrovce. "Je tady vidět larvální stadium. Proto má teď odkorňování smysl, tím se brouk zahubí a nepřelétne na další zdravé či oslabené stromy. Kdyby k odstranění kůry tady nedošlo, za 14 dní by z toho vylétl, z každého kmene by napadl osm dalších," řekl ČTK Slavíček.

Problematickou situaci s přemnoženým kůrovcem v Krkonoších umocňuje kalamita ze zimy, kdy sníh masivně lámal vrcholky stromů. Za rok 2018 bylo v lesích KRNAP vytěženo 33.480 metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem a prognóza KRNAP pro rok 2019 hovoří minimálně o 40.000 metrech krychlových napadeného dřeva.

Kůrovec, neboli lýkožrout smrkový, je přirozenou součástí přírody a cílem správců národního parku není jeho vyhubení, ale předcházení jeho přemnožení. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů.

S kůrovcovou kalamitou se potýká téměř celé Česko. Krkonoše jsou na tom ještě relativně dobře, protože brouk ztrácí na síle s rostoucí nadmořskou výškou. Správa KRNAP situaci jako kůrovcovou kalamitu neoznačuje.