Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě

V přepočtu na jednoho oprávněného voliče představují výdaje přibližně 115 korun. Vzhledem k tomu, že při minulých volbách před čtyřmi lety dosáhla volební účast necelých 46 procent, vyjde jeden skutečně odevzdaný a platný hlas v průměru na zhruba 250 korun. Celkový rozpočet tak proti minulému volebnímu cyklu vzrostl zhruba o dvě stě milionů korun.

Ministerstvo financí pro Českou televizi vysvětluje nárůst nákladů především dražším tiskem a distribucí volebních materiálů, na nichž se podílí velké množství papíru. Statistika uvádí, že pokud by se všechny vytištěné hlasovací lístky pro letošní volby plně rozložily vedle sebe, pokryly by plochu přesahující devět set standardních fotbalových hřišť.

Přestože tisk a logistika představují významnou položku, největší část finančních prostředků nesměřuje k dodavatelům papíru, ale k samotným lidem zajišťujícím průběh voleb. Z celkové částky určené obcím na organizaci voleb jde zhruba 68 procent přímo na odměny pro členy okrskových volebních komisí, kteří dohlížejí na řádný průběh hlasování a následně sčítají odevzdané hlasy.

Finanční ohodnocení členů se odvíjí od konkrétních funkcí a typu probíhajících voleb. Řadový člen okrskové komise obdrží za svou práci 2500 korun, zatímco předseda a zapisovatel si přijdou na 3500 korun. V okrscích, kde se souběžně s komunálními volbami rozhoduje také o novém senátorovi, jsou finanční odměny o několik set korun vyšší.

Zbytek rozpočtovaných peněz určených obcím a státním institucím pokrývá různé druhy služeb, dohody o provedení práce, zajištění prostor pro volební místnosti, technické vybavení a bezpečný přenos dat. Zajištění hladkého průběhu voleb v tisících okrscích po celé zemi tak vedle dobrovolníků a úředníků vyžaduje i robustní finanční zázemí státu.