Markéta Gregorová a Ivan Bartoš. O post předsedy Pirátů už usilují jen dva lidé

Původně měl na předsedu kandidovat také někdejší místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal, který však v uplynulých dnech oznámil, že se o post nebude ucházet. "Cítím se ze strany unavený, frustrovaný a nechci to dělat. Pokud někdo nechce nějakou dobrovolnickou činnost dělat, neměl by ji dělat," uvedl na stranickém fóru.

Kandidaturu do čela strany původně avizoval také hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, který nakonec o post předsedy Pirátů usilovat nebude, protože nominaci nedostal.

Bartoš v kandidátské řeči poznamenal, že Piráti si podle něj vedou vzhledem k aktuální vnitrostátní i světové situaci dobře. Vicepremiér ale zdůraznil, že je třeba si také přiznat slabiny, poučit se z chyb a změnit procesy, které se ukázaly jako neefektivní. 

Ministr pro místní rozvoj také reagoval na stranickou kritiku kumulace funkcí, kterou však označil za normální, včetně vlastního souběhu funkce předsedy strany a člena vlády. "Má role ve vládě je naprosto stejná jako role libovolného předsedy stran vládní koalice. Argument rozpojení se stranou proto beru s poměrně zásadní rezervou," konstatoval. 

Pokud by byl opět zvolen, chce Bartoš zachovat unikátnost Pirátské strany, ale zároveň by rád dosáhl toho, aby byla efektivnější, jednotnější a navenek čitelnější. 

Bartoš je předsedou Pirátů nepřetržitě od dubna 2016. Jde o jeho druhé funkční období, v čele strany už byl mezi lety 2009 až 2014. Od října 2017 je poslancem, od předloňského prosince pak ministrem a místopředsedou vlády.

V listopadovém rozhovoru pro novinky.cz naznačil, že strana by pod jeho vedením kandidovala v příštích sněmovních volbách v roce 2025 samostatně. Piráti mají momentálně pouhé čtyři poslance, protože v rámci volební koalice se STAN doplatili na kroužkování. Bartošem vedená strana se do Sněmovny poprvé dostala v roce 2017, kdy získala 22 z celkových 200 mandátů. Poté strávila čtyři roky v opozici, nyní je součástí vládní koalice.