Gregorová o volbách v Gruzii: Manipulace jsem viděla na vlastní oči

Gregorová byla součástí oficiální pozorovatelské mise Evropského parlamentu. Delegace podle jejích slov navštívila volební místnosti v Tbilisi i dalších městech a vesnicích v ostatních regionech. V hlavním městě se prý mohla jevit jako největší prohřešek špatná organizace nově zavedeného elektronického hlasování, jinde však byla situace horší.

"V regionech jsme ale bohužel byli očitými svědky opakovaného hlasování, fyzického napadení pozorovatelů voleb ze strany volební komise, nátlaku na voliče a dokonce i vkládání vícero volebních lístků jednou osobou. Gruzínský sen si díky nátlakové kampani udržel svou původní podporu, nelze nicméně vyloučit, že právě těmito praktikami si zajistil pohodlnou většinu, kterou nic další čtyři roky neohrozí," uvedla pirátská politička v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici. 

Mise, která reaguje na dlouhodobé oslabování demokracie v Gruzii, se zúčastnilo sedm europoslanců napříč politickými skupinami. Unijní zákonodárci se před volbami setkali společně s dalšími národními pozorovateli se zástupci vládních i opozičních stran, neziskových organizací, médií i úředníků.

"Pochyby ale vznikaly především před samotným volebním dnem. Parlament krátce před volbami změnil volební zákon, zrušil povinné kvóty pro ženy a upravil složení ústřední volební komise. Vládní strana dokonce hrozila zákazem některých opozičních stran v případě vítězství, což nám při osobní schůzce potvrdili. Volby byly prezentovány jako volba mezi mírem a válkou ze strany vlády, zatímco opozice je vnímala jako referendum o geopolitickém směřování země. Objevily se i signály manipulace – od nátlaku na státní zaměstnance až po hromadné zabavování občanských průkazů. Tato opatření dohromady ukazují na organizovanou a propracovanou snahu ovlivnit volby," dodala europoslankyně, která se vztahům mezi EU a Gruzií věnuje již druhý mandát jako místopředsedkyně delegace EURONEST, kam spadají země tzv. Východního partnerství.

Prorusky orientovaná strana Gruzínský sen, kterou vede miliardář Bidzina Ivanišvili, obdržela ve volbách přes 54 procent hlasů, což by mělo stačit na sestavení vlády, nikoliv však na absolutní ústavní většinu. Mandáty v parlamentu pak získaly další čtyři opoziční strany. Kandidující subjekty Koalice pro změnu, Jednota, Silná Gruzie a Pro Gruzii ovšem dohromady měly jen asi 37 procent hlasů. 

Vedoucí strana koalice Jednota již odmítla uznat výsledky prezentované státní volební komisí. "Oznamujeme, že neakceptujeme výsledky ukradených voleb a nehodláme je uznat ani později," uvedla předsedkyně strany Tina Bokučavová v noci na neděli podle RFE/RL. Vyzvala zároveň ostatní opoziční strany, aby se k výsledkům postavily stejně. Připustila také, že budou pokračovat protesty. 

Gruzie při letošních parlamentních volbách poprvé využila elektronický sčítací systém, který umožnil zveřejnění výsledků jen pár hodin po uzavření volebních místností. Volební účast činila 59 procent a byla nejvyšší od roku 2012. 

Předvolební kampaň byla napjatá. Gruzínský sen vykresloval hlasování jako volbu mezi mírem a válkou, když tvrdil, že opozice zemi zatáhne do konfliktu s Ruskem, k jakému došlo v roce 2008. Opozice mluvila o volbě mezi Západem a Ruskem či demokracií a autoritářstvím.