Ivan Bartoš dál povede Piráty. Markéta Gregorová neuspěla

Vicepremiér Ivan Bartoš byl znovu zvolen do čela vládní strany Piráti na celostátním fóru v Brně. Ve druhém kole volby získal 556 hlasů, porazil tak svou konkurentku europoslankyni Markétu Gregorovou, která obdržela 300 hlasů. 

První místopředsedkyní strany se stala poslankyně Klára Kocmanová, druhou místopředsedkyní Markéta Gregorová, třetí místopředsedkyní jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová a čtvrtou místopředsedkyní zastupitelka obce Krnsko na Mladoboleslavsku Dominika Poživilová Michailidu.

Ivan Bartoš poděkoval za podporu a zdůraznil, že ji nebere automaticky. V následujícím období chce Piráti zaměřit svou pozornost na opomíjená témata jako jsou bydlení, digitalizace, podpora mladých, školský systém a snižování byrokracie.

Bartoš se zavázal k prosazování pirátských témat v rámci pětikoalice a zdůraznil důležitost toho, aby Piráti zůstali důvěryhodnou stranou. Otevřeně připustil, že by Piráti opustili vládu, pokud by došlo k omezení lidských svobod nebo k politice, která by se ubírala temným směrem, jako je případné ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Markéta Gregorová označila volbu za férovou bitvu a zdůraznila svou oddanost straně, slibujíc stejnou energii pro její dobro.

„Děkuji všem Pirátkám a Pirátům, kteří se rozhodli podpořit mou kandidaturu a zvolili mě na další dva roky - řečeno pirátskou hantýrkou - kapitánem té naší společné plavby. Moc si toho vážím. Stejně tak děkuji Markétě Gregorové za dobrý souboj a vůbec všem členům a členkám, kteří se do hlasování zapojili a vyjádřili svůj názor,“ uvedl po zvolení Ivan Bartoš s tím, že na další období má ve zkratce tři priority.

První z nich jde směrem k voličům, protože právě kvůli nim tu Piráti jsou a vznikli. „Dobře si uvědomujeme, že poslední léta byla pro občany náročná. Proto jsem rád, že jsou výhledy do nového roku ekonomicky poměrně optimistické a my uděláme vše pro to, aby se naplnily. Stejně tak budeme pokračovat ve zlepšování léta opomíjených problémů, které občany trápí. Ať už se to týká například dotažení důležité reformy dostupnosti bydlení, projektů v digitalizaci, posílení podpory mladých lidí a rodin, protikorupčních opatření nebo prosekání byrokracie,“ popsal Bartoš.

S tím se podle jeho slov pojí i jeho druhá priorita, aby Piráti dobře obstáli v nadcházejících volbách. „Máme všechny předpoklady k úspěchu. Na všech úrovních přinášíme občanům reálné výsledky, máme množství kompetentních pracovitých lidí, kvalitní týmy expertů a expertek, zkušenosti napříč všemi patry politiky, k tomu čistý štít a jsme jedinou autenticky liberální proevropskou stranou v Parlamentu. Jde jen o to tenhle potenciál co nejvíc naplnit,“ nastínil.

„Dovnitř strany pak cílím na posílení vnitřního fungování i utváření tvůrčího a motivujícího prostředí. A také odstraňování bariér, aby se u nás mohli rovnocenně zapojovat všichni v různých životních situacích – i když nemají kvůli povinnostem či rodině třeba tolik prostoru věnovat se online diskuzím či reagovat tak rychle,“ doplnil Bartoš.

Výsledky voleb okomentovala také Bartošova protikandidátka Markéta Gregorová: „Blahopřeju Ivanovi k obhajobě předsednického postu a děkuju mu za férovou bitvu. Moc pro mě znamená podpora, kterou moje kandidatura dostala. Všem Pirátům i Pirátkám, kteří mi dali svůj hlas, i těm, kdo hlasovali pro Ivana, bych chtěla ze srdce poděkovat za to, jak jsme společně zase jednou udělali před zraky české veřejnosti reklamu na moderní vnitrostranickou demokracii.” Dodala, že se stejnou energií se kterou kandidovala na předsedkyni, bude pokračovat i v další práci pro Českou pirátskou stranu na jakékoli další pozici. 

Na zasedání Celostátního fóra se také představili první kandidáti a kandidátka do Senátu, kteří již získali pirátskou nominaci a budou se o hlasy voličů ucházet v podzimních senátních volbách. Jsou to Jan Janda, který se bude o přízeň voličů ucházet v obvodu 11 – Domažlice, dva již současní senátoři, Lukáš Wagenknecht za obvod 23 – Praha 8 a Marek Hilšer za obvod 26 – Praha 2 a 3 a Eva Tylová za obvod 17 – Praha 12. 

„V Senátu se nám podařila celá řada věcí, ale uvedeme zde jenom ty nejdůležitější, já bych zmínil například  způsob volby mediálních rad, o který jsme usilovali dlouho, a podporu Ukrajiny, kterou se osobně zabývám. Nutno říct, že v celém Senátu je jen zhruba 30 % senátorů a senátorek liberálního smýšlení, předkládáme hodně pozměňovacích návrhů, ale ne všechno se podaří prosadit. I tak můžeme slíbit, že se budeme dál snažit a pracovat tak, jak jsme slíbili,“ uvedl bod zasedání senátor Lukáš Wagenknecht.

„Konkrétně za mě můžu říct, že mi dělá nesmírnou radost, že se nám ve spolupráci s prezidentem Pavlem daří doplňovat Ústavní soud. I po naší otevřené výzvě, aby prezident dbal na vyvážené složení soudu, a to i z hlediska genderového, byl soud v letošním roce doplněn o čtyři nové soudkyně a tři soudce. A náš senátorský klub měl na tom velký podíl,” doplnila senátorka Adéla Šípová Lukáše Wagenknechta. Ten dále pokračoval i ve svém představení se jakožto kandidáta: „Na práci v Senátu se mi líbí, že můžu propojovat potřeby lidí v legislativní úrovni. Že můžu potkávat lidi a věci, co je trápí, prosazovat dál. A v tom budu chtít pokračovat, pokud dostanu od občanů důvěru.”

Následně se svou kandidátskou řečí vystoupil Marek Hilšer, který se v Senátu věnuje problematice lidských práv v zahraniční i domácí politice: „Vážím si nominace a podpory, kterou mi Piráti pro nadcházející volby dali. V Senátu bych se chtěl nadále věnovat sociální politice, konkrétně podpoře neformálně pečujících či problematice tzv. epidemie exekucí. Stavím se za přijímání protikorupčních zákonů, je to velký boj, o kterém jsem přesvědčen, že musí pokračovat. Česko totiž svírá problém oligarchizace politiky a ekonomiky. Dle The Economist jsme hned za Ruskem druzí v tzv. klientelistickém kapitalismu. To je velmi nebezpečné, oligarchizace totiž poškozuje tržní prostředí a demokratické instituce. Podporuji také manželství pro všechny a doufám, že se nám v Senátu podaří prosadit Istanbulskou úmluvu. Dále se budu nadále věnovat podpoře obnovitelných zdrojů, které napomáhají demokratizaci a decentralizaci energetiky,“ řekl senátor Hilšer.

Eva Tylová kandiduje do Senátu s cílem zlepšit legislativu v oblasti ochrany životního prostředí. „První téma, které považuji za důležité a se mnou osobně spojené, je klimatická změna. Ta na nás nečeká. My ale často jen přešlapujeme a jako bychom s přijetím tolik potřebných opatření čekali. Stále jsou přijímány zákony, které klimatickou změnu spíše prohlubují, než aby ji řešily. A na to bych se chtěla zaměřit. Druhou z mých priorit je pak energetika, qve které věřím, že nám decentralizace pomůže k větší soběstačnosti. A v neposlední řadě chci také chránit a hájit zájmy občanů před nemorálními zájmy velkých lobbistických skupin,” řekla ve své kandidátské řeči Eva Tylová, kandidátka za obvod 17 – Praha 12.

Jako poslední ze senátních kandidátů vystoupil na zasedání Celostátního fóra Pirátů také Jan Janda, kandidát v obvodu 11. Současný zastupitel města Sušice vyzdvihuje především místní příslušnost senátorů: „Souzním s prací Lukáše Wagenknechta, Adély Šípové a Václava Lásky. Motivuje mě, když vidím, že to funguje a sám plánuji přispět svou prací. Podle mého názoru má senátor zůstat v místě svého působení, má být vyslancem za region a dělat pro něj maximum v každém možném ohledu svojí práce. Komunikovat s obcemi i ministerstvy, tlačit na realizace místních projektů, osobně se v nich angažovat, naslouchat potřebám občanů, propojovat a pomáhat. Přesně na to se chci zaměřit – chci propojovat starosty jednotlivých obcí, řešit palčivá témata, infrastrukturu nebo pracovní místa. Moc děkuji Pirátům, že jsem dostal tuto šanci,“ uvedl Janda.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana Ivan Bartoš (Piráti) Markéta Gregorová (Piráti)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy