Ivan Bartoš dál povede Piráty. Markéta Gregorová neuspěla

Vicepremiér Ivan Bartoš byl znovu zvolen do čela vládní strany Piráti na celostátním fóru v Brně. Ve druhém kole volby získal 556 hlasů, porazil tak svou konkurentku europoslankyni Markétu Gregorovou, která obdržela 300 hlasů. 

První místopředsedkyní strany se stala poslankyně Klára Kocmanová, druhou místopředsedkyní Markéta Gregorová, třetí místopředsedkyní jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová a čtvrtou místopředsedkyní zastupitelka obce Krnsko na Mladoboleslavsku Dominika Poživilová Michailidu.

Ivan Bartoš poděkoval za podporu a zdůraznil, že ji nebere automaticky. V následujícím období chce Piráti zaměřit svou pozornost na opomíjená témata jako jsou bydlení, digitalizace, podpora mladých, školský systém a snižování byrokracie.

Bartoš se zavázal k prosazování pirátských témat v rámci pětikoalice a zdůraznil důležitost toho, aby Piráti zůstali důvěryhodnou stranou. Otevřeně připustil, že by Piráti opustili vládu, pokud by došlo k omezení lidských svobod nebo k politice, která by se ubírala temným směrem, jako je případné ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Markéta Gregorová označila volbu za férovou bitvu a zdůraznila svou oddanost straně, slibujíc stejnou energii pro její dobro.

„Děkuji všem Pirátkám a Pirátům, kteří se rozhodli podpořit mou kandidaturu a zvolili mě na další dva roky - řečeno pirátskou hantýrkou - kapitánem té naší společné plavby. Moc si toho vážím. Stejně tak děkuji Markétě Gregorové za dobrý souboj a vůbec všem členům a členkám, kteří se do hlasování zapojili a vyjádřili svůj názor,“ uvedl po zvolení Ivan Bartoš s tím, že na další období má ve zkratce tři priority.

První z nich jde směrem k voličům, protože právě kvůli nim tu Piráti jsou a vznikli. „Dobře si uvědomujeme, že poslední léta byla pro občany náročná. Proto jsem rád, že jsou výhledy do nového roku ekonomicky poměrně optimistické a my uděláme vše pro to, aby se naplnily. Stejně tak budeme pokračovat ve zlepšování léta opomíjených problémů, které občany trápí. Ať už se to týká například dotažení důležité reformy dostupnosti bydlení, projektů v digitalizaci, posílení podpory mladých lidí a rodin, protikorupčních opatření nebo prosekání byrokracie,“ popsal Bartoš.

S tím se podle jeho slov pojí i jeho druhá priorita, aby Piráti dobře obstáli v nadcházejících volbách. „Máme všechny předpoklady k úspěchu. Na všech úrovních přinášíme občanům reálné výsledky, máme množství kompetentních pracovitých lidí, kvalitní týmy expertů a expertek, zkušenosti napříč všemi patry politiky, k tomu čistý štít a jsme jedinou autenticky liberální proevropskou stranou v Parlamentu. Jde jen o to tenhle potenciál co nejvíc naplnit,“ nastínil.

„Dovnitř strany pak cílím na posílení vnitřního fungování i utváření tvůrčího a motivujícího prostředí. A také odstraňování bariér, aby se u nás mohli rovnocenně zapojovat všichni v různých životních situacích – i když nemají kvůli povinnostem či rodině třeba tolik prostoru věnovat se online diskuzím či reagovat tak rychle,“ doplnil Bartoš.

Výsledky voleb okomentovala také Bartošova protikandidátka Markéta Gregorová: „Blahopřeju Ivanovi k obhajobě předsednického postu a děkuju mu za férovou bitvu. Moc pro mě znamená podpora, kterou moje kandidatura dostala. Všem Pirátům i Pirátkám, kteří mi dali svůj hlas, i těm, kdo hlasovali pro Ivana, bych chtěla ze srdce poděkovat za to, jak jsme společně zase jednou udělali před zraky české veřejnosti reklamu na moderní vnitrostranickou demokracii.” Dodala, že se stejnou energií se kterou kandidovala na předsedkyni, bude pokračovat i v další práci pro Českou pirátskou stranu na jakékoli další pozici. 

Na zasedání Celostátního fóra se také představili první kandidáti a kandidátka do Senátu, kteří již získali pirátskou nominaci a budou se o hlasy voličů ucházet v podzimních senátních volbách. Jsou to Jan Janda, který se bude o přízeň voličů ucházet v obvodu 11 – Domažlice, dva již současní senátoři, Lukáš Wagenknecht za obvod 23 – Praha 8 a Marek Hilšer za obvod 26 – Praha 2 a 3 a Eva Tylová za obvod 17 – Praha 12. 

„V Senátu se nám podařila celá řada věcí, ale uvedeme zde jenom ty nejdůležitější, já bych zmínil například  způsob volby mediálních rad, o který jsme usilovali dlouho, a podporu Ukrajiny, kterou se osobně zabývám. Nutno říct, že v celém Senátu je jen zhruba 30 % senátorů a senátorek liberálního smýšlení, předkládáme hodně pozměňovacích návrhů, ale ne všechno se podaří prosadit. I tak můžeme slíbit, že se budeme dál snažit a pracovat tak, jak jsme slíbili,“ uvedl bod zasedání senátor Lukáš Wagenknecht.

„Konkrétně za mě můžu říct, že mi dělá nesmírnou radost, že se nám ve spolupráci s prezidentem Pavlem daří doplňovat Ústavní soud. I po naší otevřené výzvě, aby prezident dbal na vyvážené složení soudu, a to i z hlediska genderového, byl soud v letošním roce doplněn o čtyři nové soudkyně a tři soudce. A náš senátorský klub měl na tom velký podíl,” doplnila senátorka Adéla Šípová Lukáše Wagenknechta. Ten dále pokračoval i ve svém představení se jakožto kandidáta: „Na práci v Senátu se mi líbí, že můžu propojovat potřeby lidí v legislativní úrovni. Že můžu potkávat lidi a věci, co je trápí, prosazovat dál. A v tom budu chtít pokračovat, pokud dostanu od občanů důvěru.”

Následně se svou kandidátskou řečí vystoupil Marek Hilšer, který se v Senátu věnuje problematice lidských práv v zahraniční i domácí politice: „Vážím si nominace a podpory, kterou mi Piráti pro nadcházející volby dali. V Senátu bych se chtěl nadále věnovat sociální politice, konkrétně podpoře neformálně pečujících či problematice tzv. epidemie exekucí. Stavím se za přijímání protikorupčních zákonů, je to velký boj, o kterém jsem přesvědčen, že musí pokračovat. Česko totiž svírá problém oligarchizace politiky a ekonomiky. Dle The Economist jsme hned za Ruskem druzí v tzv. klientelistickém kapitalismu. To je velmi nebezpečné, oligarchizace totiž poškozuje tržní prostředí a demokratické instituce. Podporuji také manželství pro všechny a doufám, že se nám v Senátu podaří prosadit Istanbulskou úmluvu. Dále se budu nadále věnovat podpoře obnovitelných zdrojů, které napomáhají demokratizaci a decentralizaci energetiky,“ řekl senátor Hilšer.

Eva Tylová kandiduje do Senátu s cílem zlepšit legislativu v oblasti ochrany životního prostředí. „První téma, které považuji za důležité a se mnou osobně spojené, je klimatická změna. Ta na nás nečeká. My ale často jen přešlapujeme a jako bychom s přijetím tolik potřebných opatření čekali. Stále jsou přijímány zákony, které klimatickou změnu spíše prohlubují, než aby ji řešily. A na to bych se chtěla zaměřit. Druhou z mých priorit je pak energetika, qve které věřím, že nám decentralizace pomůže k větší soběstačnosti. A v neposlední řadě chci také chránit a hájit zájmy občanů před nemorálními zájmy velkých lobbistických skupin,” řekla ve své kandidátské řeči Eva Tylová, kandidátka za obvod 17 – Praha 12.

Jako poslední ze senátních kandidátů vystoupil na zasedání Celostátního fóra Pirátů také Jan Janda, kandidát v obvodu 11. Současný zastupitel města Sušice vyzdvihuje především místní příslušnost senátorů: „Souzním s prací Lukáše Wagenknechta, Adély Šípové a Václava Lásky. Motivuje mě, když vidím, že to funguje a sám plánuji přispět svou prací. Podle mého názoru má senátor zůstat v místě svého působení, má být vyslancem za region a dělat pro něj maximum v každém možném ohledu svojí práce. Komunikovat s obcemi i ministerstvy, tlačit na realizace místních projektů, osobně se v nich angažovat, naslouchat potřebám občanů, propojovat a pomáhat. Přesně na to se chci zaměřit – chci propojovat starosty jednotlivých obcí, řešit palčivá témata, infrastrukturu nebo pracovní místa. Moc děkuji Pirátům, že jsem dostal tuto šanci,“ uvedl Janda.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana Ivan Bartoš (Piráti) Markéta Gregorová (Piráti)

Aktuálně se děje

včera

včera

Krasobruslení, ilustrační fotografie.

Reshtenko se postaral o první krasobruslařskou medaili pro Česko z ME po 13 letech

Pokud se o něčem dá říct, že se někde kruh uzavřel, může to být nečekaný český úspěch na krasobruslařském mistrovství Evropy v anglickém Sheffieldu. Právě odsud totiž přišla během víkendu zpráva o zisku bronzové medaile, která skončila na krku Georgiia Reshtenka. A v čem že spočívá onen příslovečný uzavřený kruh? Jedná se totiž o první krasobruslařskou medaili z evropského šampionátu pro českého reprezentanta po dlouhých 13 letech, přičemž naposledy se takovýto počin podařil Michalu Březinovi, současnému trenérovi Reshtenka.

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Napětí kolem Grónska poleví do konce tohoto týdne

Finský prezident Alexander Stubb věří, že napětí kolem Grónska by se mohlo uvolnit už do konce tohoto týdne. V rozhovoru pro Bloomberg v Davosu uvedl, že jeho poslední jednání z uplynulých hodin mu dávají mírnou naději na nalezení smírného řešení. Stubb zdůraznil, že se světová diplomacie mění neuvěřitelně rychle, ale náznaky možného kompromisu jsou podle něj reálné.

včera

Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.

včera

Prezident Trump hostí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona

Co odhalily SMS evropských lídrů, které Trump zveřejnil?

Prezidentská kancelář v Elysejském paláci potvrdila pravost zprávy, kterou Donald Trump zveřejnil na svých sociálních sítích. Emmanuel Macron v ní americkému prezidentovi navrhuje setkání v Paříži, kde by společně probrali napjatou globální situaci. Francouzský lídr volí smířlivý tón, když Trumpa oslovuje jako přítele, což má být zjevný pokus o uklidnění vzájemných vztahů, analyzuje web Politico.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Proč není Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru? Oznámil, že do Davosu přijde pod jednou podmínkou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vážné obavy, že vyostřený spor o Grónsko mezi Spojenými státy a Evropou může odvrátit pozornost světového společenství od probíhající války na Ukrajině. Během úterního brífinku zdůraznil, že jakákoliv ztráta soustředění v době, kdy jeho země čelí plnoformátové ruské agresi, představuje pro Ukrajinu riziko. Zelenskyj vyzval Washington k diplomatickému dialogu a vyjádřil naději, že Spojené státy budou evropským spojencům skutečně naslouchat.

včera

Pedro Sánchez

Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Krize kolem Grónska vdechla nový život staré myšlence na vytvoření „Evropské rady bezpečnosti“. Tváří v tvář nepředvídatelným krokům Donalda Trumpa a agresivní politice Vladimira Putina sílí v Bruselu i dalších metropolích volání po vzniku akceschopného orgánu, který by umožnil kontinentu reagovat na hrozby rychle a bez nutnosti zdlouhavého hledání shody všech 27 členských států.

včera

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

včera

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

včera

včera

Projev obrovské hlouposti, nepochopitelný akt slabosti... Trump tvrdě kritizuje krok, který sám podpořil

Donald Trump označil plán britské vlády na předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu za projev obrovské hlouposti. Americký prezident své nové stanovisko zveřejnil prostřednictvím sítě Truth Social. Tento krok představuje zásadní obrat v jeho dosavadním postoji k celé záležitosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy