Ivan Bartoš dál povede Piráty. Markéta Gregorová neuspěla

Vicepremiér Ivan Bartoš byl znovu zvolen do čela vládní strany Piráti na celostátním fóru v Brně. Ve druhém kole volby získal 556 hlasů, porazil tak svou konkurentku europoslankyni Markétu Gregorovou, která obdržela 300 hlasů. 

První místopředsedkyní strany se stala poslankyně Klára Kocmanová, druhou místopředsedkyní Markéta Gregorová, třetí místopředsedkyní jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová a čtvrtou místopředsedkyní zastupitelka obce Krnsko na Mladoboleslavsku Dominika Poživilová Michailidu.

Ivan Bartoš poděkoval za podporu a zdůraznil, že ji nebere automaticky. V následujícím období chce Piráti zaměřit svou pozornost na opomíjená témata jako jsou bydlení, digitalizace, podpora mladých, školský systém a snižování byrokracie.

Bartoš se zavázal k prosazování pirátských témat v rámci pětikoalice a zdůraznil důležitost toho, aby Piráti zůstali důvěryhodnou stranou. Otevřeně připustil, že by Piráti opustili vládu, pokud by došlo k omezení lidských svobod nebo k politice, která by se ubírala temným směrem, jako je případné ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Markéta Gregorová označila volbu za férovou bitvu a zdůraznila svou oddanost straně, slibujíc stejnou energii pro její dobro.

„Děkuji všem Pirátkám a Pirátům, kteří se rozhodli podpořit mou kandidaturu a zvolili mě na další dva roky - řečeno pirátskou hantýrkou - kapitánem té naší společné plavby. Moc si toho vážím. Stejně tak děkuji Markétě Gregorové za dobrý souboj a vůbec všem členům a členkám, kteří se do hlasování zapojili a vyjádřili svůj názor,“ uvedl po zvolení Ivan Bartoš s tím, že na další období má ve zkratce tři priority.

První z nich jde směrem k voličům, protože právě kvůli nim tu Piráti jsou a vznikli. „Dobře si uvědomujeme, že poslední léta byla pro občany náročná. Proto jsem rád, že jsou výhledy do nového roku ekonomicky poměrně optimistické a my uděláme vše pro to, aby se naplnily. Stejně tak budeme pokračovat ve zlepšování léta opomíjených problémů, které občany trápí. Ať už se to týká například dotažení důležité reformy dostupnosti bydlení, projektů v digitalizaci, posílení podpory mladých lidí a rodin, protikorupčních opatření nebo prosekání byrokracie,“ popsal Bartoš.

S tím se podle jeho slov pojí i jeho druhá priorita, aby Piráti dobře obstáli v nadcházejících volbách. „Máme všechny předpoklady k úspěchu. Na všech úrovních přinášíme občanům reálné výsledky, máme množství kompetentních pracovitých lidí, kvalitní týmy expertů a expertek, zkušenosti napříč všemi patry politiky, k tomu čistý štít a jsme jedinou autenticky liberální proevropskou stranou v Parlamentu. Jde jen o to tenhle potenciál co nejvíc naplnit,“ nastínil.

„Dovnitř strany pak cílím na posílení vnitřního fungování i utváření tvůrčího a motivujícího prostředí. A také odstraňování bariér, aby se u nás mohli rovnocenně zapojovat všichni v různých životních situacích – i když nemají kvůli povinnostem či rodině třeba tolik prostoru věnovat se online diskuzím či reagovat tak rychle,“ doplnil Bartoš.

Výsledky voleb okomentovala také Bartošova protikandidátka Markéta Gregorová: „Blahopřeju Ivanovi k obhajobě předsednického postu a děkuju mu za férovou bitvu. Moc pro mě znamená podpora, kterou moje kandidatura dostala. Všem Pirátům i Pirátkám, kteří mi dali svůj hlas, i těm, kdo hlasovali pro Ivana, bych chtěla ze srdce poděkovat za to, jak jsme společně zase jednou udělali před zraky české veřejnosti reklamu na moderní vnitrostranickou demokracii.” Dodala, že se stejnou energií se kterou kandidovala na předsedkyni, bude pokračovat i v další práci pro Českou pirátskou stranu na jakékoli další pozici. 

Na zasedání Celostátního fóra se také představili první kandidáti a kandidátka do Senátu, kteří již získali pirátskou nominaci a budou se o hlasy voličů ucházet v podzimních senátních volbách. Jsou to Jan Janda, který se bude o přízeň voličů ucházet v obvodu 11 – Domažlice, dva již současní senátoři, Lukáš Wagenknecht za obvod 23 – Praha 8 a Marek Hilšer za obvod 26 – Praha 2 a 3 a Eva Tylová za obvod 17 – Praha 12. 

„V Senátu se nám podařila celá řada věcí, ale uvedeme zde jenom ty nejdůležitější, já bych zmínil například  způsob volby mediálních rad, o který jsme usilovali dlouho, a podporu Ukrajiny, kterou se osobně zabývám. Nutno říct, že v celém Senátu je jen zhruba 30 % senátorů a senátorek liberálního smýšlení, předkládáme hodně pozměňovacích návrhů, ale ne všechno se podaří prosadit. I tak můžeme slíbit, že se budeme dál snažit a pracovat tak, jak jsme slíbili,“ uvedl bod zasedání senátor Lukáš Wagenknecht.

„Konkrétně za mě můžu říct, že mi dělá nesmírnou radost, že se nám ve spolupráci s prezidentem Pavlem daří doplňovat Ústavní soud. I po naší otevřené výzvě, aby prezident dbal na vyvážené složení soudu, a to i z hlediska genderového, byl soud v letošním roce doplněn o čtyři nové soudkyně a tři soudce. A náš senátorský klub měl na tom velký podíl,” doplnila senátorka Adéla Šípová Lukáše Wagenknechta. Ten dále pokračoval i ve svém představení se jakožto kandidáta: „Na práci v Senátu se mi líbí, že můžu propojovat potřeby lidí v legislativní úrovni. Že můžu potkávat lidi a věci, co je trápí, prosazovat dál. A v tom budu chtít pokračovat, pokud dostanu od občanů důvěru.”

Následně se svou kandidátskou řečí vystoupil Marek Hilšer, který se v Senátu věnuje problematice lidských práv v zahraniční i domácí politice: „Vážím si nominace a podpory, kterou mi Piráti pro nadcházející volby dali. V Senátu bych se chtěl nadále věnovat sociální politice, konkrétně podpoře neformálně pečujících či problematice tzv. epidemie exekucí. Stavím se za přijímání protikorupčních zákonů, je to velký boj, o kterém jsem přesvědčen, že musí pokračovat. Česko totiž svírá problém oligarchizace politiky a ekonomiky. Dle The Economist jsme hned za Ruskem druzí v tzv. klientelistickém kapitalismu. To je velmi nebezpečné, oligarchizace totiž poškozuje tržní prostředí a demokratické instituce. Podporuji také manželství pro všechny a doufám, že se nám v Senátu podaří prosadit Istanbulskou úmluvu. Dále se budu nadále věnovat podpoře obnovitelných zdrojů, které napomáhají demokratizaci a decentralizaci energetiky,“ řekl senátor Hilšer.

Eva Tylová kandiduje do Senátu s cílem zlepšit legislativu v oblasti ochrany životního prostředí. „První téma, které považuji za důležité a se mnou osobně spojené, je klimatická změna. Ta na nás nečeká. My ale často jen přešlapujeme a jako bychom s přijetím tolik potřebných opatření čekali. Stále jsou přijímány zákony, které klimatickou změnu spíše prohlubují, než aby ji řešily. A na to bych se chtěla zaměřit. Druhou z mých priorit je pak energetika, qve které věřím, že nám decentralizace pomůže k větší soběstačnosti. A v neposlední řadě chci také chránit a hájit zájmy občanů před nemorálními zájmy velkých lobbistických skupin,” řekla ve své kandidátské řeči Eva Tylová, kandidátka za obvod 17 – Praha 12.

Jako poslední ze senátních kandidátů vystoupil na zasedání Celostátního fóra Pirátů také Jan Janda, kandidát v obvodu 11. Současný zastupitel města Sušice vyzdvihuje především místní příslušnost senátorů: „Souzním s prací Lukáše Wagenknechta, Adély Šípové a Václava Lásky. Motivuje mě, když vidím, že to funguje a sám plánuji přispět svou prací. Podle mého názoru má senátor zůstat v místě svého působení, má být vyslancem za region a dělat pro něj maximum v každém možném ohledu svojí práce. Komunikovat s obcemi i ministerstvy, tlačit na realizace místních projektů, osobně se v nich angažovat, naslouchat potřebám občanů, propojovat a pomáhat. Přesně na to se chci zaměřit – chci propojovat starosty jednotlivých obcí, řešit palčivá témata, infrastrukturu nebo pracovní místa. Moc děkuji Pirátům, že jsem dostal tuto šanci,“ uvedl Janda.

Související

Zdeněk Hřib

Hřib povede Piráty i do voleb. Prozradil, kde hodlá kandidovat

Piráti si zvolili lídra pro letošní parlamentní volby. Bude jím předseda strany Zdeněk Hřib, pro kterého hlasovalo 492 z celkových 643 hlasujících. Hřib uspěl v souboji se senátorkou Adélou Šípovou, přičemž oba se shodli, že strana je připravena přinést do české politiky skutečné změny a zaměřit se na problémy, které občany nejvíce trápí. Hřib hodlá kandidovat v Praze.
Marek Ženíšek Původní zpráva

Český pohled na Trumpa. Ministr Fialovy vlády či lídr Pirátů pro EZ řekli, co si myslí o prezidentovi

Donald Trump se minulý týden oficiálně chopil moci v Bílém domě, což znamená zahájení nové éry nejen pro Spojené státy, ale i pro světovou politiku. Dopad jeho vlády bude citelný i v České republice. Server EuroZprávy.cz proto vyzval politické strany, včetně těch mimo parlament, aby se podělily o své názory na nového prezidenta Spojených států a jeho politiku MAGA (Make America Great Again).

Více souvisejících

Česká pirátská strana Ivan Bartoš (Piráti) Markéta Gregorová (Piráti)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.4.2025) Prohlédněte si galerii

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou

Ve čtvrtek večer se v několika slovenských městech i v zahraničí konají protestní shromáždění pod názvem Slovensko je Európa. Demonstrace se zaměřují zejména na odpor proti novele zákona o neziskových organizacích, kterou nedávno schválil slovenský parlament. Podle organizátorů tento zákon ohrožuje svobodu občanské společnosti a přibližuje Slovensko k autoritářskému modelu správy státu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putinova tajná zbraň: Jak v hybridní válce proti Ukrajině využívá šachy?

Více než tisíc let jsou šachy symbolem strategie a války. V současnosti však tento ikonický sport získává novou roli – stává se nástrojem ruské geopolitiky a propagandy, řízené přímo z Kremlu. Vladimir Putin proměnil tuto starodávnou hru v moderní nástroj své hybridní války proti Ukrajině a Západu, píše server Politico.

včera

Ilustrační foto

Zapomeňme na Západ vs. Rusko. Globální válku může odstartovat Indie s Pákistánem

Další ozbrojený útok v horském Kašmíru, na vysoce napjatém pomezí mezi Indií a Pákistánem, znovu připomněl, jak nebezpečně tenká je hranice mezi lokálním násilím a globální katastrofou. Nenávist mezi oběma jaderně vyzbrojenými státy je natolik zakořeněná a (geo)politicky přiživovaná, že i malý incident může snadno spustit řetězec událostí, který přeroste v nejničivější konflikt 21. století.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj usadil Trumpa. Vysvětlil mu, o co Ukrajině a Rusku skutečně jde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak bezpečné vakcíny vlastně jsou? Odpověď měla přinést obří studie, Trump ji těsně před dokončením zastavil

Globální vědecký projekt, jehož cílem bylo detailně zhodnotit bezpečnost vakcín proti covidu-19 u stovek milionů lidí, byl náhle ukončen pouhých 13 měsíců před plánovaným závěrem. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v rozpočtu amerických vládních institucí, které v posledních týdnech provádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedl server The Guardian.

včera

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy