Miloš Zeman čelí kritice za své okolí. Bylo možná bezpečnostním problémem, tvrdí Rakušan

Premiér odmítl připojit svůj podpis, stejně jako loni. Tehdy ho Zeman podle Deníku N požádal o spolupodpis abolice, která by znemožnila zahájit případná stíhání v kauzách skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Zeman poté uvedl, že Fialu o nic takového nežádal. Ve středu v nejvyšší ústavní funkci po deseti letech skončil, Hrad s ním opustil i Mynář.

"Možná to nakonec ukazuje, že především okolí prezidenta Miloše Zemana byl problém větší, než si myslíme," uvedl Rakušan. To, že Zeman se svojí žádostí mířil zcela otevřeně směrem k jeho nejbližšímu spolupracovníkovi, ukazuje, že je potřeba změna stylu prezidentování a chápání této funkce, míní. Fiala má jeho jednoznačnou podporu.

S případnou abolicí by nesouhlasil ani místopředseda Sněmovny a první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Uvedl, že Fiala v tomto případě postupoval správně.

Abolice může buď zastavit trestní stíhání, což by byl případ dotační kauzy, v níž je obviněn Mynář, nebo nařídit, aby se trestní stíhání v určitém případě ani nezahajovalo. Fiala žádost odcházejícího prezidenta ve středu projednal v utajeném režimu na vládě s přítomnými ministry, kteří ho v rozhodnutí abolici nepodepsat podpořili.

Mynář je od jara 2021 trestně stíhaný za poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. V případu jde o šestimilionovou dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou získala Mynářova společnost Clever Management. Podle policie neuvedla v žádosti všechny údaje, a peníze proto získala neoprávněně.

Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud už zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.