Nečas dostal za lživou výpověď roční podmínku

Uvedl, že požádal šéfku svého kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc zpravodajců, protože cítil obavu o své bezpečí. Justice ale už dříve uzavřela, že iniciátorkou sledování byla výlučně Nagyová, která chtěla získané informace zneužít k osobnímu prospěchu.

"Nějaké obavy možná prožíval, nicméně - co je nejpodstatnější - následně nepravdivě svědčil," uvedl dnes soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 Ondřej Lázna. Nečasovo počínání označil za "učebnicový případ křivé výpovědi".

Za křivou výpověď hrozí až tříleté vězení.Soud uložil trest v takové podobě, jakou navrhoval státní zástupce. Nečasovi stanovil dvouletou zkušební dobu.

"Opakuji, že se cítím nevinný," uvedl v závěrečné řeči Nečas. Podivil se tomu, že ačkoliv byly jeho výpovědi veřejným tajemstvím, policie ho za ně začala stíhat až s mnohaletým odstupem. S novináři dnes bývalý politik jako již tradičně nekomunikoval, k následnému vyhlášení rozsudku nedorazil.

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády. Vyšlo totiž najevo, že Nečasova milenka Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády.

Podle obžaloby Nečas u soudu nepravdivě svědčil dvakrát, a to v dubnu 2015 a v září 2017. Na základě jeho výpovědí soud původně Nečasovou opakovaně osvobodil.

V aktuálním hlavním líčení politik zmínil, že jako vysoký ústavní činitel čelil různým typům výhrůžek a jeho rodina také. Připomněl rovněž, že se jako premiér vzdal stálé přítomnosti bodyguardů - tvrdí, že tak chtěl ušetřit státní peníze, protože ochranka předsedy vlády stála deset milionů korun ročně.

Dále uvedl, že obavy kvůli sledování u něj vyvstaly krátce po návštěvě Afghánistánu a také v souvislosti s nekalými praktikami kolem nákupu letounů Gripen. "Identifikoval jsem si, že to souvisí s otázkami obrany. Proto jsem se obrátil na Vojenské zpravodajství," tvrdil. Jeho současná manželka podle něj v této věci působila jen jako "komunikační kanál". Celou kauzu Vojenského zpravodajství označil za politickou, jejím účelem podle něj bylo svrhnout vládu.

Justice Nečasovou potrestala za zneužití zpravodajství nejvyšším možným podmíněným trestem - tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou - a také maximálním, tedy desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. V odůvodnění verdiktu zaznělo, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu a že jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy. Prezident Miloš Zeman nedávno Nečasové udělil milost, prominul jí zbytek zkušební doby. Zdůvodnil to uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem Nečasové. U Obvodního soudu pro Prahu 1 čelí Nečas s manželkou obžalobě také v případu údajného podplacení poslanců ODS.