Pavlův nástup může podle experta zmírnit extrémní nálady

Pavel se ujal prezidentského úřadu ve čtvrtek na pět let. Ve druhém kole prezidentské volby porazil v lednu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Získal přes 3,3 milionu hlasů, Babiše podpořilo 2,4 milionu voličů. "Vítězství Petra Pavla bylo sice jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. Nejsme ve filmu, kde by dobro jednou provždy zvítězilo nad zlem," řekl Charvát a připomněl vysoký počet hlasů pro Babiše.

V inauguračním projevu Pavel zmínil, že do jeho společného týmu patří nyní voliči všech kandidátů, ale i nevoliči. Chce se zasazovat o spojování společnosti. Tato změna rétoriky po konci prezidenta Miloše Zemana by podle Charváta mohla k jistému zmírnění extrémních nálad ve společnosti přispět. Po celkových dvaceti letech prezidentování Zemana a jeho předchůdce Václava Klause má však podle něj česká politika k normálu daleko.

Příčiny radikalizace české společnosti jsou podle Charváta hluboké a mají kořeny v 90. letech minulého století. Prudké vzedmutí radikalizace pak přinesly migrační krize v roce 2015 a koronavirová epidemie v letech 2020 až 2021, míní. K nárůstu počtu nespokojených lidí podle něj vedou i chyby v komunikaci nynějšího kabinetu Petra Fialy (ODS).

Nespokojení lidé si kvůli nedůvěře v politiky a stát přejí kompletní přeměnu politického systému. "Máme milion lidí v exekucích, znevýhodněné periferie, státní aparát, který nefunguje dobře. Řadě lidí se žije špatně a opravdu si nemyslí, že by dobro vyhrálo nad zlem," řekl Charvát.

Státní aparát a politici podle něj nesmějí nahlížet na méně úspěšné lidi tak, že si za to mohou sami. "Lidé nemohou za to, že se narodili do chudé rodiny nebo zaostalého regionu, ale jejich možnosti to poměrně dramaticky ovlivňuje. Místo abychom jim říkali, že si za všechno mohou sami, by bylo vhodnější jim pomáhat, aby měli podobné šance jako ostatní," doplnil.