Křižácká válka a sankce proti Rusku. Zeman bude ladit zahraniční politiku Česka

Koordinační setkání ústavních činitelů mají být třikrát ročně. Na jejich konání se v prosinci dohodli Sobotka a Zeman po kritice na adresu některých prezidentových vyjádření k zahraniční politice. Výtky se týkaly například Zemanova proruského a pročínského postoje nebo malého důrazu na dodržování lidských práv. Politici pomocí těchto schůzek chtějí docílit toho, aby se Česko k důležitým zahraničněpolitickým tématům vyjadřovalo jednotně, což se doposud ne vždy dařilo.

Dokladem toho byla nedávná názorová rozmíška mezi prezidentem a vládou ohledně postupu proti IS. Zeman na mezinárodním fóru k holokaustu vyzval ke sjednocené ozbrojené akci proti výcvikovým táborům islámských radikálů na mezinárodní úrovni pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN, do níž by své síly vyslali stálí členové rady. Pokud svět proti IS nezakročí, hrozí podle Zemana "superholokaust" se stovkami milionů mrtvých.

Takový mezinárodní zákrok ale odmítl jako křižáckou válku šéf diplomacie Zaorálek, podle něhož by se s islámskými radikály měly vypořádat hlavně muslimské státy. Hrad ho kvůli tomu přirovnal k politikům appeasementu, jak se označovala politika ústupků vůči nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Zaorálek i Sobotka ale odmítli, že by český přístup k IS byl politikou appeasementu.