Rusové lžou, lžou a lžou, zuří europoslanec

Přesně před rokem se 97 procent hlasujících vyjádřilo v referendu pro připojení Krymu k Rusku. Po tédo době se ruský prezident Vladimír Putin ve filmovém dokumentu Krym, cesta do vlasti přiznal, že na jeho příkaz ministerstvo obrany přepravilo na Krym speciální jednotky rozvědky a námořní pěchoty.

Na rok starou událost nyní zavzpomínal poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka. "Mezinárodní právo uznává dva principy, princip územní integrity a dale princip sebeurčení národů," uvedl s tím, že "to který princip bude uplatněn, určuje zpravidla ten silnější."

"Ukrajinci vyjádřili svojí vůli, já byl referendu osobně přítomen, a bylo jednoznačné, že lidé hlasovali ve prospěch připojení k Rusku," řekl Českému Rozhlasu s tím, že ovlivňování hlasujících se nijak neprojevovalo, ani kampaněmi, ani propagandou.

Europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda ale vidí Putinových výrocích „klasickou taktiku minulosti." "Žádná genocida rusky mluvícího obyvatelstva na Krymu v žádném případě nehrozila. Putin se snaží odvrátit pozornost od vnitrostátních ruských, zejména hospodářských problémů tím, že hledá vnějšího nepřítele," řekl Rozhlasu.

Tvrdí rovněž, že referendum je přinejmenším z hlediska Ukrajiny protiústavní a jeho platnost je nulová. Z dokumentu navíc podle něj vyplývá jediné: "Rusové prostě v této věci lžou, lžou a lžou, a s tímto vědomím je třeba posuzovat i informace, které z ruské strany dostáváme o východní Ukrajině teď," dodal Svoboda.