Šéf NATO debatoval se Zemanem o Islámském státu, Hrad zaměnil vlajky NATO a OSN

Na Hradě se podle očekávání mluvilo zejména o otázce bezpečnosti a Islámského státu. „Pan prezident dnes na Pražském hradě přijal generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Během věcného a přátelského jednání se řešily závažné problémy, především nebezpečí, které představuje tzv. Islámský stát. Pan prezident přednesl v této souvislosti svůj návrh na vytvoření mezinárodních antiteroristických sil," komentoval jednání hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Pan prezident přijal na Hradě generálního tajemníka NATO J. Stoltenberga. Věcné a přátelské jednání. pic.twitter.com/kHMFMtc9Ny

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 10. Září 2015

Připomněl i nešťastný incident se záměnou vlajek. „Bohužel, při přípravě přivítání došlo k nedopatření pracovníků Hradu. Místo vlajky NATO tak byla v Trůnním sále vlajka OSN. Toto nedopatření ale nemělo žádný dopad na následující jednání, naopak, nebylo nikým vůbec zmíněno. Důležitá byla témata diskuse. Platí ovšem, že nedopatření z hlediska odpovědnosti prošetříme," dodal Ovčáček.

Stoltenberg se ještě přes schůzku na Hradě sešel třeba s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem nebo ministrem obrany Martinem Stropnickým. S Hamáčkem se hlava NATO shodla, že na bezprostředním řešení migrační krize se musí podílet spíše Evropská unie než NATO. To by se naopak mělo zaměřit na dlouhodobé otázky spojené s znovuvybudováním stability v pásu kolem Evropy.

Na tom se Stoltenberg shodl i český ministr obrany. „Aliance vnímá svou úlohu tak, že se snaží pomáhat v jednotlivých ohniscích, ale to je dlouhodobá záležitost. Pomáhá irácké armádě, je v Afghánistánu a patrně tam v nějaké formě zůstane. To jsou aktivity, kde aliance může pomoct a kde taky pomáhá," řekl po jednání Stropnický.

I Hamáček zdůraznil, že NATO je v této záležitosti aktivní, když členské státy působí v koalici proti takzvanému Islámskému státu. Hlavní problém je podle něj patrně v Sýrii, v jejímž případě mluvil se Stoltenbergem i o roli Ruska. „Jediné řešení, které je možné, je politické řešení, které se ovšem neobejde bez nějaké formy konzultace a spolupráce s Ruskem a dalšími aktéry světové bezpečnostní politiky," soudí.