Projekty na vnitru: Ministerstvo neoprávněně vydalo 390 milionů, zjistil NKÚ

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil, jak Ministerstvo vnitra a Česká pošta používaly v letech 2008 až 2014 peníze ze státního rozpočtu a Evropské unie na projekty elektronizace veřejné správy. Kontroloři se zaměřili například na to, jak MV budovalo centrální místo služeb (CMS) nebo jak zajišťovalo infrastrukturu pro operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému (ITS NGN). Prověřili také, jak MV provozuje stávající komunikační infrastrukturu svého resortu. NKÚ zkontroloval čtyři konkrétní projekty a související právní a konzultační služby v celkové hodnotě 700 milionů korun a vyhodnotil, že z těchto peněz bylo 390 milionů použito neoprávněně. U dvou kontrolovaných projektů se také kvůli častým personálním změnám a chybám v řízení opakovaně posunovaly termíny jejich dokončení.

Komunikační infrastruktura veřejné správy tvoří základ pro poskytování elektronických služeb a výkon veřejné správy. Jejím zásadním prvkem je CMS, které umožňuje informačním systémům veřejné správy mezi sebou komunikovat. Projekt CMS měl být původně dokončen v roce 2010, ale nebyl hotov ani do konce kontroly NKÚ.

"Vzhledem k tomu, že vznik CMS byl financován z 85 % z evropských dotací, hrozí, že Česká republika o část těchto prostředků přijde. Do konce kontroly za něj MV přitom zaplatilo více než 394 milionů. Dokončen nebyl ani projekt ITS NGN, za který MV do konce kontroly zaplatilo téměř 152 milionů korun a který měl být také z 85 % financován z evropských dotací. I přes zjištěné nedostatky kontrolované projekty přispějí k rozvoji komunikační infrastruktury veřejné správy," informuje nku.cz.

MV také zadalo pět veřejných zakázek na základě tzv. in-house výjimky konkrétnímu dodavateli, přestože zmíněné zakázky podle NKÚ nesplňovaly podmínky pro tento typ zadání. Do ukončení kontroly za ně MV zaplatilo 390 milionů korun.

Aby se provoz informačních a komunikačních technologií MV zlevnil a zefektivnil, začalo MV v roce 2009 převádět provoz, servis a rozvoj komunikační infrastruktury spolu s vybranými zaměstnanci na Českou poštu. Podle MV měl tento krok přinést úsporu nákladů a efektivnější poskytování služeb. Ani jeden z těchto předpokladů se do konce roku 2013 nenaplnil. Od roku 2014 se sice cena těchto služeb snížila o 2 %, stále ale chyběl systém plateb za skutečný výkon těchto služeb. Tento systém nebyl dokončen ani do konce kontroly NKÚ.

Ministerstvo v reakci na kontrolní zprávu připustilo, že projekty CMS i ITS NGN nabraly zpoždění. Oba se ale podle mluvčí ministerstva Lucie Novákové podařilo dokončit letos v listopadu a problémy s čerpáním evropských dotací nehrozí.

"Za poslední dva roky se snížením cen za poskytované služby podařilo ušetřit 33 milionů korun," uvedla Nováková. Systém plateb za skutečný výkon byl podle ní už vytvořen.

"Všechny zakázky byly zadány na základě erudovaného právního výkladu, se souhlasem vlády a obstály i před Úřadem na ochranu hospodářské soutěže," dodala Nováková.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 
Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

Více souvisejících

Ministerstvo vnitra ,  nkú

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy