Zeman: Připravuji mezinárodní smlouvu k ochraně českých dětí v Norsku

Praha - Vůči Norsku a jeho sociální službě jsou kvůli případům odebraných dětí s českým občanstvím nutná „drastičtější opatření". Uvedl to prezident Miloš Zeman v pořadu Partie na televizi Prima. Sám už začal připravovat některé kroky.

Zeman má podle svých slov připravený návrh mezinárodní smlouvy. Ta by měla zajistit, aby děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům. Vysvětlil, že vychází z „tvůrčího vnímání" ústavy, podle kterého prezident může sjednávat mezinárodní smlouvy, nikoli je jen ratifikovat.

Inspirací pro návrh česko-norské smlouvy byl dopis, který Zemanovi počátkem týdne poslal europoslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů), řekl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Jsem rád, že se pan prezident inspiroval mým návrhem Mezinároní smlouvy o vydávání nezletilých osob, který jsem mu před týdnem poslal. Doufejme, že se mu to povede dotáhnout až do zdárného konce," okomentoval vyjádření sám Mach.

Mach v dopise Zemana prosil, aby sjednání smlouvy na základě prezidentské pravomoci sám zahájil, nebo jej přenesl na ministerstvo zahraničí, které o možnosti sjednat takovou smlouvu informoval v jiném dopise.

Kromě smlouvy, kterou chce nejprve projednat s českými orgány, by rád na Norsko apeloval výzvami schválenými ve Sněmovně nebo Senátu, které by skandinávskou zemi upozornily, že česká republika využije všechny právní možnosti, aby chránila své občany. Zeman dodal, že vláda může také intervenovat u agentur OSN pro lidská práva, v Evropském parlamentu a v Radě Evropy.

„Když to nejde silou, jde to ještě větší silou," zmínil severomoravské přísloví. „Tato smlouva by všechno toto měla ošetřit, neměla by samozřejmě zasahovat do vnitřních záležitostí norského království, ale na druhé straně by měla chránit české občany bez ohledu na jejich věk," řekl Zeman.

1/2 K vyjadreni prezidenta na tema smlouvy s Norskem:1) Prezident me se svym napadem jeste bohuzel neseznamil.Dozvidam se i nem z medii.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 24. Leden 2016

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) na sociální síti twitter uvedl, že o možné česko-norské smlouvě se dozvěděl z médií. „Prezident mě se svým nápadem ještě bohužel neseznámil," napsal. V další poznámce ministr upozornil, že na sjednání smlouvy jsou vždy zapotřebí dvě strany, tedy nejen česká, ale i norská.

2/2 2) Ke smlouve jsou zapotrebi vzdy dve strany - v tomto pripade nejen ceska,ale i norska.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 24. Leden 2016

Také premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že mu návrh česko-norské smlouvy není znám. Sjednání podobné dohody včetně ratifikace podle něj vyžaduje léta. Důležité podle něj je, aby Norsko přistoupilo k haagské úmluvě o ochraně dětí. Připomněl, že o odebírání dětí službou Barnevernet v listopadu jednal s norskou premiérkou. "V současné době vláda zvažuje možnosti případné intervence ČR do řízení probíhajícího před norskými soudy," uvedl. 

Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková, která se touto problematikou zabývá, s prezidentem o českých dětech v Norsku hovořila v úterý. Prezidentský návrh mezinárodní smlouvy dnes uvítala, iniciovat mezistátní smlouvu podle poslankyně bylo obsaženo v balíku opatření navrhovaných výborem zastánců rodin odebraných českých dětí v Norsku.

„Dnešní rozhovor prezidenta Zemana v Partii na televizi Prima mě velmi potěšil. Velmi jasně pojmenovával řešení, které je třeba přijmout k problému jako migrace nebo ignorace Norska k problému odebraných českých dětí. Odpustil si „příliš vtipné" komentáře, které zamlžují jeho názory," komentovala prezidentův výstup europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.

„Oceňuji, že se Miloš Zeman tématu odebraných dětí Barnevernetem věnuje. Obávám se ale, že si opět trochu po svém vykládá ústavu a vidí věci jednodušší než jsou. Sjednání mezinárodní smlouvy s jiným státem je dlouhý proces, smlouvu musí schválit parlament atd. A navíc zásadním předpokladem je, že se smlouvou souhlasí i protistrana. Což si v tomto případě nejsem jistý, že je reálné. Myslím, že je třeba hledat rychlejší řešení," uvedl europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

V médiích byly dosud zveřejněny dva případy, kdy Barnevernet odebral děti s českým občanstvím z péče biologických rodičů. Bratry Michálakovy odebrala norská sociálka matce Evě v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Vášně budí i kauza devítiměsíčního děvčátka, které norská sociálka odebrala české matce a norskému otci před pár týdny. Mluví se ještě o třetímk případu, ten ale zatím medializován nebyl.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman norsko Barnevernet

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 2 hodinami

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 4 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 4 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 6 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy