Zakryté obličeje na demonstracích nebudou, vládní novelu výbor smetl

Sněmovna zřejmě podle doporučení neschválí ani návrh Úsvitu na uzákonění akreditací novinářů na veřejná shromáždění a požadavek Martina Plíška (TOP 09) na omezení pro pamětní místa.

Vláda chtěla zakrytí obličeje umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy to poslouží ke splnění účelu shromáždění a neohrozí veřejný pořádek. Podle předložené zprávy by šlo třeba o masky parodovaných politiků, mluvilo se taky o karnevalových průvodech.

Do zákona by se dál například neměla dostat takzvaná spontánní shromáždění, která z podstaty nelze předem ohlašovat úřadům. Poslanci poukazují na možné obcházení zákona. Policisté by při veřejných shromážděních měli mít stejné pravomoci jako mají obecní úředníci. Úředníci mohou akci například i rozpustit.

Marek Černoch, zástupce Úsvitu ve výboru, podpořil návrh své strany, podle kterého by se novináři, kteří by se chtěli zpravodajsky účastnit veřejných shromáždění, museli v předstihu akreditovat u svolavatele. V opačném případě by si měli sami zajistit ochrannou službu.

Nesouhlasil například náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Podle něj by mohlo docházet k omezování svobody tisku, tím, že „nepohodlným" nebude akreditace udělena.

Úsvit taky chce, aby policie musela po shromáždění poskytnout svolavateli osvědčení o tom, zda bylo pokojné, a údaj s počtem účastníků, to vše by měla policie vydat formou tiskové zprávy. I zde však strana pravděpodobně narazí.

Negativní postoj zřejmě poslanci zaujmou k Plíškově návrhu, aby některá pamětní místa sloužila ve dny státních svátků pouze k jejich připomenutí. Návrh by měl podle autora zabránit tomu, aby v budoucnu někdo znemožnil důstojné oslavy významných dnů, jako se to podle něho stalo loni 17. listopadu na Albertově.

Další novinky ve vládní předloze by se dotkly zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.

Úprava shromažďovacího zákona se týká případů, kdy je na jedno místo a ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé jednotlivých akcí dohodnout, a když to neudělají, úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou.