Kontrola tajných služeb? Poslanci mají výhrady, zákon se má zmírnit

Někteří členové výboru vyjadřovali obavy o spolupráci se zahraničními rozvědkami v případě přijetí zákona. Výbor projednávání návrh zákona nedokončil, bude se jím zabývat i na dalším jednání.

Podle navrženého zákona by pětičlenný kontrolní orgán, který by měl možnost nahlížet i do živých spisů, tvořili lidé s nejvyšším stupněm bezpečnostní prověrky, kteří by dosáhli věku nejméně 40 let a měli by vysokoškolské právní vzdělání. Poslanci ale kritizovali omezení výběrových kritérií na právníky a navrhovali vypuštění této kvalifikace.

Poslanec Daniel Korte (TOP 09) naznačil, že by vytvoření zvláštního orgánu mohlo ohrozit spolupráci českých tajných služeb se zahraničními partnery. Podle něj by vznik kontrolního tělesa mohl vyslat signál, že Česko svým rozvědkám nedůvěřuje. Vznik zvláštního orgánu podle něj také zvyšuje riziko úniku informací.

Jeho obavy však uklidňoval Václav Klučka (ČSSD), podle kterého obdobný systém kontroly zpravodajských služeb funguje i v dalších evropských zemích. Zdůraznil, že kontrolní orgán by pouze u důvodných podezření zjišťoval, zda nebyla porušena práva českých občanů. Nedohlížel by detailně na fungování tajných služeb.

Jana Černochová (ODS) se postavila zdrženlivě i vůči tomu, aby členové kontrolního orgánu měli prověření na stupeň přísně tajné. Podle ní má takovou prověrku jen málo lidí, což by omezovalo výběr kandidátů pro dohled nad rozvědkami. To potvrdil i Jan Kněžínek z legislativní rady vlády, který uvedl, že nejvyšší stupeň prověrky mají v Česku řádově desítky osob.