Zemanovi důvěřuje 56 procent občanů, vláda a parlament si pohoršily

Prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 56 % občanů, oproti tomu vláda věří 38 % lidí. Poslanecká sněmovna má důvěru 27 % občanů, přibližně dvě třetiny (66 %) jí nedůvěřují. Senátu důvěřuje též 27 % občanů a podíl nedůvěřujících je u něj na úrovni necelých dvou třetin (63 %), uvedl soc.cas.cz.

V porovnání s říjnem roku 2015 je aktuální důvěra v případě vlády, Poslanecké sněmovny i Senátu o čtyři až pět procentních bodů nižší. Poněkud nižší v meziročním srovnání je i důvěra ke krajským zastupitelstvům a hejtmanům (o 5 procentních bodů).

Naopak u prezidenta je meziročně hodnocení poněkud lepší (důvěra v říjnu 2016 byla o 5 procentních bodů vyšší a nedůvěra o 7 procentních bodů nižší než v říjnu 2015), ovšem zde je třeba říci, že aktuální důvěra prezidentovi se významně neliší ani od září 2015, ani od listopadu 2015, takže meziroční zlepšení v tomto případě je pouze důsledek výkyvu důvěry k prezidentovi, k němuž možná jen náhodně došlo v loňském říjnovém šetření, a že do letošních výsledků se ještě nijak nemohlo promítnout dění spojené s kauzou udílení státních vyznamenání k 28. říjnu, jelikož sběr dat skončil ještě před odstartováním celé aféry.

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni se v aktuálním šetření, jež ve vztahu ke krajským zastupitelstvům a hejtmanům použilo oproti jiným šetřením lehce modifikovanou otázku, která s ohledem na právě proběhnuvší krajské volby hodnocení specificky nasměrovala k dosavadním, respektive končícím zastupitelstvům a hejtmanům, se dlouhodobá přibližná rovnováha mezi podíly důvěry a nedůvěry tentokrát lehce vychýlila ve prospěch nedůvěry, když krajským zastupitelstvům 38 % dotázaných důvěřuje, zatímco podíl nedůvěry činí 45 % a zbývajících 17 % se nedokáže rozhodnout, v případě hejtmanů (a v Praze primátora) pak nedůvěra s 45 % již celkem zřetelně převažuje nad důvěrou s 34 %, zbývajících 21 % oslovených uvedlo odpověď „nevím".

Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje zhruba třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 60 %, v tom 12 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje" a 48 % jim „spíše důvěřuje".

Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí asi třetinu (34 %), přičemž „spíše" jim nedůvěřuje 25 % a „rozhodně" 9 %. Starostové jsou na tom podobně, když důvěru jim vyjádřilo 62 % občanů, v tom 18 % „rozhodně" a 44 % „spíše", nedůvěra ke starostům pak dosáhla 31 %, když 19 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje" a 12 % jim „rozhodně nedůvěřuje".