Zemanovo veto k lex Babiš je nešťastné, míní Štěch. Zákon opět projde, věří Chvojka

Praha - Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), který je autorem některých pasáží zákona "lex Babiš" očekává, že poslanci u novely o střetu zájmů přehlasují dnešní veto prezidenta Miloše Zemana. Předseda Senátu Milan Štěch je rozhodnutím Hradu překvapen.

Chvojka do předpisu prosadil ustanovení, podle kterých členové kabinetu nebudou smět provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Mimo jiné právě poslanecké změny Zeman novele vyčetl. Jejich odůvodnění je podle něj založeno na nepodložených domněnkách a postrádá konkrétní argumenty.

Novela je v rozporu s ústavním pořádkem či mezinárodními smlouvami, míní Zeman. Chvojka si to nemyslí. "Prezident využil svého práva, na tom zákonu se mu něco nelíbí. Má názor, že je na něm něco v rozporu s ústavním pořádkem, já ten názor nemám. Nicméně prezident využil svého práva a já mu to nemůžu vyčítat," řekl Chvojka. Očekává, že předpis poslanci znovu podpoří v dostatečném počtu.

"Rozhodnutí prezidenta je pro mě překvapivé. Vždy v minulosti, zejména, když byl premiérem, zastával Miloš Zeman názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů," uvedl Štěch (ČSSD).

Není podle něj možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem. "Pokud takový postoj souvisí s nadcházejícími volbami, je to pro naši zemi nešťastné," poznamenal Štěch.

Zeman vetoval pátý zákon, dosud uspěl jen jednou

2. května 2013 - Prezident vetoval novelu o odpadech, jež kvůli administrativnímu nedopatření s Senátem přijaté verzi obsahovala i pozměňovací návrh týkající se majitelů solárních elektráren, který ale Sněmovna neschválila. Obě komory se následně nemohly shodnout na způsobu řešení situace. Se Zemanovým vetem tak Sněmovna souhlasila. Vláda také poslancům předložila novelu zákona znovu, ale již ve správném znění.

Psali jsme: Veto pro lex Babiš? Pakt se Zemanem se projevil, díky za každé nové ráno s dotacemi, zní z opozice  

8. října 2014 - Zeman vetoval novelu služebního zákona, který podle jeho názoru vyvolával zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. Sněmovna Zemanovo veto přehlasovala, zákon 123 podpořilo poslanců. Prezident poté předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který ÚS zamítl. Prezidentovi soud vyhověl pouze v jediném z návrhů.

8. října 2014 - Zeman vetoval zákon o dětské skupině, kvůli tomu, že že poslanci neschválili senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Sněmovna zákon nejtěsnější potřebnou většinou, tedy 101 hlasy, znovu prosadila svou verzi zákona začátkem listopadu 2014. Koalice situaci lesních školek řešila novelou, která byla být přijata na jaře 2015.

4. května 2016 - Prezident vetoval novelu školského zákona, která mimo jiné zavádí povinná místa ve školkách i pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Učinil tak na základě dopisu Svazu měst a obcí, Zemanovi vadilo zavedení nároku na mateřskou školku od dvou let věku dítěte a vymezení školských obvodů spádových mateřských škol. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali.

19. prosince 2016 - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš".

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS.

Volný zostudil Sněmovnu, říká Žáček. Neváhal jsem a do potyčky skočil, tvrdí Chvojka

Byl viditelně v šoku, čeho byl s kolegy ve Sněmovně svědkem. Místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) považuje šarvátku ze strany nezařazeného zákonodárce Lubomíra Volného na předsedajícího schůze, místopředsedu Sněmovny Tomáše Hanzela (ČSSD), za naprosto nepřijatelnou. „Poslanec Volný musí být potrestán, jde o bezprecedentní případ. Vše má v gesci imunitní a mandátní výbor, “ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček. Do incidentu se zapojil i šéf zákonodárců ČSSD Jan Chvojka. „Vůbec jsem neváhal jít kolegovi Hanzelovi na pomoc,“ vysvětlil nám.
Jan Chvojka

Návrh: Platy politiků by se mohly odvíjet od platů v celé ekonomice

Platy politiků a ústavních činitelů by se měly od roku 2022 odvíjet od průměrné mzdy v celé ekonomice, a nikoli jako dosud od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Počítá s tím pozměňovací návrh, který ve Sněmovně předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů. Návrh předložili k novele Pirátů, KDU-ČSL a Starostů, který počítá se zmrazením platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce na letošní úrovni.

Více souvisejících

Jan Chvojka (ČSSD) ,  Miloš Zeman ,  Milan Štěch

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy