Vláda se shodla: Rodiny s dětmi dostanou příští rok navíc čtyři miliardy

Podle Sobotky se dětské přídavky zvýší o 300 korun měsíčně, nárok budou mít nově rodiny s příjmy až do 2,7 násobku životního minima. O 150 korun měsíčně se pak zvýší i sleva na dani na první dítě.

Dohodli jsme se v koalici na tom, že rodiny s dětmi dostanou příští rok navíc 4 miliardy korun.

Výsledné zvýšení je kompromisem. ČSSD přitom prosazovala růst přídavků na děti o 500 korun. Hnutí ANO a lidovci chtěli řešení pomocí daňových slev. Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka před dnešním jednáním koaliční rady uvedl, že lidovci budou navrhovat zvýšení slevy na dani pro pracující rodiče na první dítě o 200 korun měsíčně.

"Bavili jsme se o principech, jestli jít cestou přídavků na dítě, nebo cestou daňových slev. A dohodli jsme se na kompromisu," řekla novinářům ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Vyjednávání podle ní příliš konfliktní nebylo. "Byla vidět snaha ze všech tří stran se na něčem dohodnout," dodala.

Dětské přídavky se zvýší o 300 korun měsíčně, nárok budou mít nově rodiny až do 2,7 násobku životního minima.

O této otázce strany diskutovaly už na minulém jednání koaliční rady na konci ledna. Tehdy se však neshodly. Sobotka uvedl, že si přeje, aby opatření schválila ještě současná Sněmovna a platila od příštího ledna.

Sleva na dani na první dítě se zvýší o 150 korun měsíčně. Jsem rád, že uděláme další výrazný krok v podpoře rodin s dětmi.

Sociální demokraté také původně návrhovali zvýšit přídavky podle věku potomka z nynějších 500, 610 a 700 Kč na 1000, 1100 a 1200 korun. Toto rozšíření by znamenalo, že na pomoc státu dosáhne nově 300.000 dětí a na přídavcích se vyplatí o pět miliard ročně víc, celkem osm miliard korun. V současnosti jsou přídavky vypláceny pro zhruba 400.000 dětí.

Vláda kývla také na záměr Marksové předložit vládě návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval dětem stát. Ministryně připomněla, že se schválením zákona počítá koaliční smlouva. "Za celou tu dobu, co to vysvětlujeme, byla řada předsudků, někteří koaliční partneři si nebyli vědomi některých parametrů. Třeba lidovci se báli, že se kvůli něčemu tak v uvozovkách výhodnému, jako je zálohované výživné, budou lidé spíše rozvádět," uvedla.

Faltýnek k možnosti prosazení zákona ještě do sněmovních voleb uvedl, že ministři mají v řádu dnů představit své prioritní návrhy. Koaliční rada by se pak měla na jednání v příštím týdnu dohodnout na tom, které bude chtít schválit ještě v tomto volebním období.

Ministerstvo práce připravilo návrh, podle kterého by na náhradní výživné měly dosáhnout rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dítě by maximálně od státu dostalo 1,2násobek svého životního minima - u dětí do šesti let to nyní je 2088 korun, od šesti do 15 let 2568 korun a od 15 do 26 let 2940 korun. Částku by vyplácel úřad práce. Ročně by to stálo asi 737 milionů z rozpočtu, vymahatelnost by byla asi deset procent. Výhrady k návrhu směřovaly právě hlavně k nízké vymahatelnosti.