Liberec nepošle zprávu o Romech, pokyn je prý nehumánní

"Až jej (dopis) budeme mít k dispozici i my, poskytneme k němu stanovisko. Pokud bude mít pan náměstek i poté s pochopením problematiky potíže, velmi rádi mu pomůžeme," uvedl mluvčí ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) Michal Kačírek s tím, že ministr nechce, aby Langr "tápal tak, jako v případě svého loňského lapsusu ohledně zjišťování spádovosti základních škol".

Liberec loni přehodnotil spádovou vyhlášku poté, co Langr kritizoval takzvanou spádovou turistiku. Podezření na účelová přehlášení trvalého bydliště dětí krátce před zápisem do první třídy měli podle něj ředitelé libereckých základních škol tehdy hlásit na sociálně-právní ochranu dětí.

"Paní ombudsmanka zatím žádost Liberce nedostala. Až se tak stane, své posouzení věci nejprve sdělí Liberci. V tuto chvíli tedy nebude záležitost komentovat," sdělila na dotaz ČTK mluvčí Iva Hrazdílková.

"Chceme se ujistit, zda je opravdu akceptovatelné zakládat monitorovací dokumenty podobného typu na antropologii, na zobecňování sociálních vzorců. A zda je toto vše v souladu s oficiální politikou lidských práv v ČR," uvedl Langr v komentáři k metodice, který zaslal médiím.

Vadí mu doporučení z úřadu vlády v metodickém pokynu. Podle Langra se v něm radí sociálním pracovníkům, úředníkům na obcích, ředitelům škol i učitelům identifikovat příslušníky romského etnika "na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů." Langr se domnívá, že tím vládní úředníci nabádají stanovit si vlastní soubor viditelných poznávacích znaků tělesných či fyzických, jimiž mají určovat, kdo je Rom. A vykazovat takové výsledky do oficiálních statistik.

"Není asi nic proti ničemu, pokud monitorujeme kvalitu života národnostních či etnických menšin a jejich vzájemné soužití s majoritou a pokud přitom užíváme kvalifikované odhady počtů od organizací, které s nimi pracují jako s cílovými skupinami. Nemůžeme ale vytvářet falešné statistiky členů menšiny dle pomyslných viditelných rysů, zobecnělých vzorců chování či sociálních návyků a tlačit na jejich základě ty, kteří takovému schématu (možná) odpovídají, do škatulky, v níž sami být odmítají," uvedl Langr.

Zmínil i sovětský válečný film, kde příslušník SS postupoval podél zástupu zajatců a zkoumal jejich tváře a nosy, aby určil, kdo je židovského původu. "Nešlo přitom o uměleckou licenci, ale o zobrazení skutečného počínání založeného na praktikách nacistické pseudovědy a jejích nadšených vyznavačů - esesmanů. Jak se od toho liší antropologické pozorování Romů? Patrně vůbec nijak, je to fakticky totéž," napsal v komentáři Langr. Kategorizovat příslušnost k menšině podle vzhledu je podle něj v 21. století po zkušenostech s holokaustem nehumánní, nebezpečné, ba odporné.