Kandidáti na prezidenta čile sbírají podpisy. Zemanova "nekampaň" je podezřelá

Praha - Dostatečný počet podpisů ke kandidatuře na prezident zatím hlásí jen Michal Horáček. Jiří Drahoš jich získal zbruba 25 tisíc a s podobným počtem disponuje pravděpodobně i současný prezident Miloš Zeman. Marek Hilšer sesbíral 7000 podpisů.

Kromě Miloše Zemana se všichni kandidáti osobně sběru podpisů účastní. Zeman slíbil, že volební kampaň nepovede. Jeho petiční týmy ale vyjíždějí do krajů ve stejnou dobu, kdy je prezident na jejich oficiální návštěvě.

Například tento týden Zeman navštívil v jižních Čechách Kaplici, České Budějovice, Vimperk či Milevsko, na stejná místa ohlásili petiční akci i jeho příznivci. Stejně plánují navštívit i Vysočinu poslední týden v červnu v době Zemanovy krajské cesty.

Barbora Filípková z petičního týmu Zemanznovu.cz ČTK sdělila, že podpisy jsou aktivně sbírány ve všech krajích. "V současnosti probíhá jenom petiční akce za kandidaturu pana prezidenta, ne volební kampaň," poznamenala.

"Zorganizovali jsme dvouměsíční petiční tour po celé ČR, kde naši dobrovolníci navštíví téměř každé město nad 5000 obyvatel," dodala. Uvedla, že k dnešnímu dni má petiční tým v centrále a v terénu asi 4000 petičních archů. Kolik dosud sběr podpisů Zemana stál, Filípková nesdělila.

Na tiskové konferenci na závěr návštěvy v jižních Čechách dnes Zeman uvedl, že neví, kolik podpisů se týmu podařilo shromáždit. "Možná, že toto tušení má moje žena, která se dobrovolně ujala vedení týmu pro petiční akci. Nicméně setkal jsem se před několika málo dny se studentským týmem, který vyjel sbírat podpisy. Musíme si počkat měsíc, maximálně dva, jak tento sběr dopadne," řekl prezident.

Lenka Pastorčáková z volebního týmu bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše ČTK sdělila, že jeho tým má k dispozici asi 25.000 zkontrolovaných podpisů. Na jejich sběru se podílí 1200 dobrovolníků. Drahoš dosud navštívil třeba Zlín či Moravskoslezský kraj, dnes chce voliče oslovit v Plzni a v dalších dnech zamíří třeba do Brna. Pastorčáková poznamenala, že Drahoše "mile překvapil" Moravskoslezský kraj.

V místech, kde Zeman v minulé volbě získal výraznou převahu, byl podle ní o besedu s Drahošem velký zájem. Drahoše dosud kampaň stála necelý milion korun, vybrat se mu zatím podařilo asi 5,7 milionu korun. Peníze mu přišly zhruba od 600 lidí, dodala Pastorčáková.

Textař a podnikatel Horáček dosud sesbíral kolem 60.000 podpisů, sdělil ČTK Jiří Táborský z jeho týmu. Nejedná se ale podle něj o konečné číslo, protože jsou archy postupně kontrolovány, aby byl snížen počet chyb. "Zároveň však podpisů každým dnem přibývá, protože od 3000 dobrovolníků z celé země chodí další archy," uvedl Horáček. Podpisy chce sbírat až do posledního možného okamžiku a věří, že jich získá více než před pěti lety Zeman.

Hilšer dosud získal podpisy od 7000 lidí, řekl ČTK. Kampaň ho dosud stála asi 130.000 korun. "Soustředím se na sběr podpisů a sháním dobrovolníky," poznamenal. Není podle něj v silách jednotlivce požadovaných 50.000 podpisů sehnat. Podpis petičních archů lidem nabízí na velkých akcích, například festivalech.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 ,  Miloš Zeman ,  Michal Horáček ,  Jiří Drahoš ,  Marek Hilšer ,  prezident čr

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 4 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 7 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 12 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy