Zeman kritizuje protiruské sankce, Putin ho za to oceňuje

Kontroverze vzbuzují například názory českého prezidenta na konflikt na Ukrajině a s ním spojené protiruské sankce. Miloš Zeman zdůrazňuju důležitost Ruska jako obchodního partnera ČR a Zemanův postoj k česko-ruským vztahům již několikrát ocenil jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Český prezident s Vladimirem Putinem jednal několikrát. Setkali se například během moskevských oslav 70. výročí konce druhé světové války v květnu 2015, s Putinem se potkal i během svých návštěv Číny v roce 2015 a letos. "Známe váš názor na rusko-české vztahy," řekl Putin českému prezidentovi letos v květnu v Pekingu. "Do značné míry díky vám se naše vztahy v posledních letech, a to bez ohledu na složitosti, přece jen udržují na vysoké úrovni a rozvíjejí se," řekl také ruský prezident na adresu Zemana.

Setkání Zemana s Putinem vždy vyvolala kontroverze. Letošní schůzka v Pekingu vzbudila pozornost mimo jiné Zemanovou poznámkou týkající se značného počtu přítomných novinářů v jednací místnosti. Zeman při příchodu vyjádřil názor, že je v sálu mnoho žurnalistů a bylo by prý dobré je "likvidovat", na což Putin diplomaticky reagoval: "Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano."

V souvislosti s cestou do Ruska v roce 2015 byl Zeman kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Zeman se přehlídky nakonec nezúčastnil. Nad jeho návštěvou Ruska se pozastavil také tehdejší americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro, jehož vztahy s Hradem byly od té doby chladné. Zeman tehdy prohlásil, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené.

V minulosti se Zeman několikrát vyslovil proti mezinárodním sankcím, které byly na Rusko uvaleny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Letos při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil anexi Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Nápad rozhořčeně odmítl Kyjev, ale i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči. Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Zeman neměl k projevu o sankcích a anexi Krymu mandát české vlády a že jeho vyjádření jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky.

Český prezident sankce odsuzuje i s ohledem na obchod s Ruskem. Zatímco v roce 2014 české firmy do Ruska vyvezly zboží za 113 miliard korun, loni to bylo pouze 75 miliard. V prvním pololetí letošního roku však export meziročně stoupl o 14 procent na 54 miliard korun (na celkovém českém exportu se Rusko podílí 1,9 procenta). Dovoz z Ruska rostl ještě rychleji, meziročně o 54 procent a za prvních sedm měsíců letošního roku se zvýšil na 70,7 miliardy korun. Za celý loňský rok činil 83,8 miliardy korun. "Bez ohledu na pokles předchozích let se začátkem letošního roku obchodní obrat zvýšil o 44 procent. Je to dobré znamení a dobrý trend, který je třeba zachovat," řekl k tomu Putin.

V českém vývozu převládají vozidla, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, elektrickká zařízení a spotřebiče. V dovozu dominovaly zemní plyn a ropa. ČR je závislá na ruském plynu, z Ruska loni pocházelo 61,5 procenta dovezeného plynu do ČR. Z ostatních položek pak zejména železo a ocel a stroje a zařízení k výrobě energie.