Povolební den přinesl rozbor důvodů Zemanova vítězství

Podle Medianu i společnosti Kantar TNS pro Zemanova rivala Jiřího Drahoše hlasovala velká část jeho voličů hlavně kvůli tomu, aby zabránila znovuzvolení staronového prezidenta.

Zeman podle Medianu získal ve finále hlasy 23 procent nevoličů z prvního kola, jeho rival Drahoš jen 12 procent. Drahoš navíc podle Medianu nedokázal k volbám dostat pětinu voličů svých podporovatelů Pavla Fischera, Marka Hilšera a Michala Horáčka.

Drahoše si především jako prezidenta podle Medianu přálo 57 procent jeho voličů, přičemž 37 procent jeho voličů hlavně chtělo, aby nevyhrál Zeman. Podle šetření Kantar TNS byl tento poměr 52:47. Obě šetření se shodla na tom, že Zemana především kvůli získání prezidentského úřadu volily tři čtvrtiny jeho voličů, zatímco zhruba pětina voličů mu odevzdala hlavně protidrahošovské hlasy.

Zájem sázkařů o volbu prezidenta republiky byl zhruba šestkrát vyšší než v případě prvních prezidentských voleb v roce 2013. Podle bookmakerů sázkových kanceláří šlo o rekordní politickou nesportovní událost. Fortuna eviduje nejvyšší výhru 4,2 milionu korun při vkladu 2,2 milionu v kurzu 1,91 na vítězství Zemana.

Ruský tisk v reakcích na znovuzvolení Zemana zdůraznil, že na Pražském hradě setrvá dalších pět let stoupenec přátelských vztahů s Moskvou a odpůrce sankcí, které Západ vyhlásil proti Rusku po anexi Krymu. Americká média psala o dalším vítězství v rámci populistické vlny, server Fox News označil Zemana za "protrumpovskou" hlavu státu. Většina západních médií píše o Zemanovi jako o hlasitém odpůrci imigrace, který je zastáncem užších vztahů s Ruskem.