Konec demokracie v Česku? Černý scénář se může naplnit, připouští novinář

Karel Hvížďala se odkázal na právního filozofa Jiřího Přibáněho z Cardiffu jenž v pořadu České televize Otázky Václava Moravce označil prezidentské volby za počátek ústavní změny režimu. "Tím se de facto ohlašuje konec demokratické České republiky, která trvala od roku 1993 do roku 2017 a byla ústavním, demokratickým a parlamentaristickým státem," napsal v komentáři pro Český rozhlas esejista.

Na čem je toto tvrzení založeno? Zatím na spojenectví prezidenta Miloše Zemana a miliardáře Andreje Babiše, jenž je momentálně premiérem v demisi a jemuž hlava státu řekla, že jeho kabinet může vládnout bez důvěry v Parlamentu. Jenže po výsledku voleb se situace změnila. "Vládu bude de facto sestavovat prezident výhradně z lidí, kteří jsou mu oddaní, jinak premiéra nejmenuje a má na to právo," míní Hvížďala.

Co mají společného Milan Chovanec, Tomio Okamura a Daniel Beneš? S největší pravděpodobností to jsou prezidentovi spojenci. Všichni se zúčastnili prezidentovy oslavy ve štábu v Top Hotelu Praha a následné tiskové konference, kde stáli za Milošem Zemanem. Hvížďala připomíná, že Okamura je pro Evropu představitelem extrémní, xenofobní pravice. Sociální demokrat Chovanec je Zemanův přítel, ale pro Babiše ztělesňuje strůjce jeho trestního stíhání. Pak je tu generální ředitel ČEZ Beneš, jehož by rád premiér v demisi vyměnil, ale Zeman mu dal jeho přítomností jasně najevo, ať s tím nepočítá.

Jedinou právní jistotou je pro esejistu Ústavní soud, protože během pěti let Zemanova mandátu neodejde ze zmíněného soudu nikdo. Zeman navíc nemůže ústavní soudce odvolat. U Nejvyššího správní soudu sice skončí jeho předseda Josef Baxa, ale ujme se role soudce. "Naštěstí je tento soud dobře obsazen, proto tam lze těžko jmenovat někoho, kdo by ostatním sahal po kolena," doufá novinář.

Jiné je to u státního zastupitelství a policie. Pokud by se totiž schválil nový zákon a reorganizace, pak je možné se všech čelních představitelů rychle zbavit. Podle Hvížďaly by se postupovalo stejně i v případě policie. Špatně dopadnout by mohla i veřejnoprávní média, protože se stačí dvakrát odmítnout výroční zprávu, tak se odvolá rada a posléze ředitel a pokračuje se dál a dál. "Tím pádem dvě instituce, které mají ostatní mocnosti ve státě kontrolovat: tedy justice a média, nebudou moci vykonávat svá poslání a Přibáňova černá vize by se mohla do značné míry naplnit," varuje novinář.