Nový zákon o osobních údajích se nestihne včas, opozice se šprajcla

Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) doporučoval rychlé schválení zákona, protože by se tím předešlo riziku sporů s Evropskou komisí. "Naším cílem je zachovat dosavadní rovnováhu ochrany soukromí a práva na informace. Filozofií tohoto nařízení je ochrana před velkými shromažďovateli osobních údajů," uvedl ministr.

Kritici vládního návrhu upozorňovali, že vláda normu předložila pozdě s ohledem na to, že nařízení bylo přijato už před dvěma lety. I někteří zástupci ANO se pozastavovali nad tím, že kabinet otálel s informační kampaní ke GDPR, čehož využívaly různé firmy pořádáním nákladných školení s poukazem na vysoké pokuty podle unijního nařízení.

Mnozí poslanci by v zákoně chtěli posílit výjimky, které nařízení EU připouští. Podle místopředsedy poslanců ODS Marka Bendy vládní předloha pamatuje spíš na výjimky pro úřady, ne pro občany. Širší výjimky by mohly být v zákoně i podle Patrika Nachera (za ANO) pro novináře s ohledem na práva na svobodu informací. Omezeno by naopak mělo být kvůli badatelské činnosti právo na výmaz z databází, pokud by se to týkalo exponentů komunistické totality, míní Benda.

Místopředseda Pirátů Jakub Michálek by chtěl zákonem více rozlišit maximální výši pokut za porušení pravidel ochrany soukromí, a to podle závažnosti a rozsahu. Návrh zachovává horní hranici sankcí na současných deseti milionech korun, Úřad pro ochranu osobních údajů uděluje pokuty podle své metodiky. Omezit nebo zrušit pokutu pro obce by chtěly ODS, STAN nebo KDU-ČSL.

Metnar označil osvobození od sankcí za nesystémové a diskriminační s tím, že u výše pokut se pravidla nezmění. Podle ministra prý pochybení z nedbalosti nebude pokutováno, pokud bude napraveno. Metnar také uvedl, že maximální sankce pro obec byla dosud v řádu desítek tisíc korun.

Kontroverze vzbuzuje ustanovení, podle něhož by si děti mohly samy založit účet na sociální síti až od 15 let. Zatímco Benda to schvaloval, Michálek byl pro snížení na 13 let v souladu s nařízením EU a původním ministerským návrhem. Vládní limit je podle Michálka "nesmyslný a daleko od reality".

Komunista Jiří Valenta kritizoval jako "předimenzované a kontraproduktivní" samotné nařízení EU. Poukázal na informace, podle nichž by školy pro zveřejnění fotografií žáků třeba na školní nástěnce potřebovaly souhlas rodičů. Předseda SPD Tomio Okamura označil GDPR za "extrémně byrokratické a komplikované".

GDPR má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude od 25. května veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty. Za porušení povinnosti jde podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun).