Dojde na "sebevraždu" Sněmovny? Vláda v demisi si má sbalit kufry, tvrdí právníci

Praha - Vláda bez důvěry Sněmovny by podle ústavních expertů neměla přijímat zásadní nebo koncepční rozhodnutí, protože je vládou v demisi, a tedy na odchodu. Odborníci na ústavní právo se na tom dnes shodovali při jednání v Senátu, jehož předmětem byla výzva studentů na obranu demokracie a ústavy.

Důvodem výzvy byl postup prezidenta Miloše Zemana a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), kterého Zeman pověřil jako vítěze voleb sestavením další vlády. Předseda ANO Babiš je trestně stíhán pro podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo.

Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity uvedl, že pokud vláda důvěru Sněmovny nedostane, hlava státu musí jednat bezodkladně. Pokud by prezident nechal vládnout vládu bez důvěry v demisi dlouho, podle Preusse by to byl "ústavní převrat". Lhůty však ústava nedává, umožňuje ale Sněmovně se rozpustit a tím si vynutit nové volby i vládu. Vláda je v demisi nyní 90 dnů.

Profesor ústavního práva Univerzity Karlovy Jan Kysela to označil za "sebevraždu" Sněmovny. "Hlavní úkol vlády v demisi je odejít," poznamenal Kysela. Dodal, že současná vláda se ale chová tak, jako by neměla mít sbalené kufry. Kabinet bez důvěry by měl podle Kysely přijímat jen bezodkladná rozhodnutí podobně jako Senát při rozpuštění Sněmovny. Rigidní omezení pro rozsah rozhodnutí se ale nehodí, míní Kysela. Podle něj by i vláda bez důvěry měla mít možnost reagovat na přírodní katastrofy nebo předkládat rozpočet.

Jmenování trestně stíhaného člověka premiérem ústava podle experů explicitně nezakazuje, je spíš věcí politické kultury. "Nemáme pravidlo, že trestně stíhaný nemůže být premiérem," uvedl například Ladislav Vyhnánek z katedra ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity. Poznamenal že zatímco kandidát na soudce musí být bezúhonný, u politiků je toto pravidlo volnější.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Více souvisejících

Vláda ČR ústava čr Jan Kysela Poslanecká sněmovna Andrej Babiš Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 58 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy