Vyburcoval svět, teď se tetelí blahem? Možná by Zeman měl taky něco vysvětlit

KOMENTÁŘ - Prezident Miloš Zeman svým včerejším prohlášením o novičoku v Česku všem pořádně zamotal hlavy. Světlo do problému nevnesla ani prohlášení ministerstev zahraničních věcí a obrany. Situace kolem novičoku je možná dnes zmatenější, než včera. V jednom se ale úřady shodují. Látka použitá v případě agenta Skripala je zcela jiná, než ta, která se připravovala v malém množství pro laboratorní účely v Brně.

Prezident Zeman na začátku svého rozhovoru v televizi Barrandov tvrdí, že si zprávu BIS podrobně a několikrát prostudoval. Nicméně je zvláštní, že mu uniklo, že se na několika místech objevuje jiné označení látky, která má být známa jako novičok (česky nováček).

Prezident tak např. tvrdí: „V listopadu minulého roku ve Výzkumném vojenském ústavu Ministerstva obrany v Brně byl testován nervově paralytický jed označovaný jako A230."

Existenci této látky potvrzuje ve své dnešním prohlášení i Ministerstvo zahraničních věcí. „Malé množství těchto látek (v řádech několika mililitrů) tak zkoumá i výše zmíněný ústav, který k tomu má souhlas Organizace pro zákaz chemických zbraní. Vlastní látka je poté vždy laboratoří ihned zlikvidována, nikde se neskladuje, což byl i případ látky A230," píše ministerstvo.

Prezident však vzápětí tvrdí, že Vojenský historický ústav (má však patrně na mysli ústav výzkumný - pozn. redakce) i Státní ústav pro jadernou bezpečnost tvrdí, že tato látka není novičok, ale nějaký jiný produkt.

Zeman v rozhovoru také uvedl, že dostal zprávu Vojenského obranného zpravodajství, kde se říká, že přípravek A340 je novičok a dodal, že protože Vojenské zpravodajství je blíže této problematice než BIS, tak prezident přihlédl k jeho názoru a udělal si z toho závěr, že u nás byl v malém množství vyráběn a testován novičok.

A aby těch označení nebylo málo. V případě agenta Skripala byl údajně použit přípravek A234. To potvrzuje i ministerstvo zahraničních věcí ve svém prohlášení.

„Co ale MZV považuje za patrně nejdůležitější, je fakt, že nervově paralytický jed, který byl použit při útoku ve Velké Británii, nese označení A234 a jedná se tedy o jinou variantu, než která byla zkoumána českým Vojenským výzkumným ústavem v Brně," píše se v prohlášení. Takže tu máme hned tři označení.

Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábova v dnešním rozhovoru pro Lidovky striktně tvrdí, že „nelze jednu látku označit jako novičok. Už to jméno říká, že jde o nové sloučeniny. Některé z nich fungují lépe, jiné hůře, jiné vůbec - pro ten účel, pro který se syntetizovaly. Novičok je skupina několika - až deseti látek. Z hlediska chemických vlastností jsou mezi nimi dost podstatné rozdíly." Jen dodejme, že tato „skupina látek" byla vyvinuta v 70. a 80. letech v Sovětském svazu.

Prezident si ve svém prohlášení dost možná hraje i se slovíčky, když nerozlišuje pojmy vyrábět od připravovat v malém množství pro laboratorní účely. Ministerstvo zahraničních věcí to ostatně říká i ve svém prohlášení, kde stojí: „Příslušná analýza probíhá formou laboratorní mikrosyntézy, která však není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu."

Rozdíl mezi vyrobit a zkoumat je jako rozdíl mezi semínkem vinné révy a koňakem.

— Ladislav Šticha (@LadaSticha) May 4, 2018

Nicméně prezidentův výrok už rezonuje médii a nejenom těmi domácími a nejasností kolem jeho prohlášení je stále více, pomůže je rozplést sám Miloš Zeman? 

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Novičok (nervový plyn)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy