KOMENTÁŘ | Pravda o Babišovi. Nechte si konečně vysvětlit, že to myslí upřímně

Psáno v září 2021 v Praze – Průhonicích

Čau lidi. Asi je vám to všem úplně jasné, ale i tak se sluší připomenout, že Andrej Babiš to měl v životě těžké. V minulosti o něm média psala mnoho polopravd a lží. A jak je všeobecně známo, boj proti médiím se nedá vyhrát. A to ani tehdy, když si některá koupíte.

Navíc – s vymahatelností práva to bylo v České republice všelijak. Přestože Babiš už jednou soud na ochranu osobnosti vyhrál, předmětný nejmenovaný Bakalův týdeník se mu tehdy stejně neomluvil!

Velký dík patří panu Andrejovi za to, že se vymahatelnost práva – alespoň v dalších případech spojených s Andrejem Babišem – zlepšila.

Andrej Babiš (ročník 1954) si svůj cit pro spravedlnost pěstoval od malička. Tatínek celý život pracoval v zahraničním obchodu a nikdy nebyl žádný komunistický prominent, jak neustále psal deník Aha!

O Marxův fous

Díky otci Babiš okusil, jak chutná Západ. V roce 1961 začal chodit do školy v Paříži. Později na gymnázium v Ženevě, kde tak zapůsobil na své spolužáky, že ti mu nějakých třicet let poté půjčili na rozjezd jeho byznysu s hnojivy.

O tom, že by mu přispěl i personál nemocnice, v níž Babiš skončil záhy po začátku školního roku kvůli onemocnění trombocytopenií, není nic známo. Jisté je, že v nemocnici strávil rok a naučil se tam francouzsky.

Po uzdravení sice chvíli pokračoval ve studiu na College Rosseu (byla to státní škola, ne prominentní, jak s oblibou psala česká média), jenže brzy musel coby záruka, že rodiče neemigrují, zpět do Československa. Vystudoval pak obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické, směr zahraniční obchod. Novináři psali, že to byla škola pro prominenty, což je úplný nesmysl!

V té době měl dvě priority: stát se delegátem v cizině jako jeho otec a vydělat si peníze. Po ukončení VŠE v roce 1978 získal místo v PZO Chemapol Bratislava. Mnoho zlých útoků na Andreje Babiše se točilo kolem dezinformace, že byl agentem StB. Ale nechte si to přece vysvětlit:  každý styk s cizincem bylo nutno hlásit, sepsat zápis, příslušníci StB fungovali úplně stejně, jako dnešní BIS!

Synův úspěch si přála i jeho matka. Nechala se proto dokonce zaměstnat v Ústavu marxismu-leninismu a docílila toho, že Babiše vzali do komunistické strany. Ale bylo to vážně jen o Marxův fous.

Nesmysly. Kampaň. Účelovka

A pak konečně – na podzim 1985 byl Babiš vyslán jako delegát Petrimexu do Maroka. Prodával řezivo, pneumatiky, pračky, kancelářské potřeby, ale hlavně nakupoval fosfáty

Plat měl asi 600 dolarů, vyžil slušně, doma i dům postavil, výborné kontakty získal. V Maroku byl i v listopadu 1989. V roce 1991 se vrátil do PZO Petrimex, pracoval s maximálním nasazením a před rozpadem Československa prosadil vznik kanceláře v Praze; 25. 1. 1993 tak vznikl Agrofert.

Babiš sledoval, jak nečestně a nesportovně probíhá na Slovensku privatizace, Mečiarovci chtěli ovládnout Petrimex, a tak začátkem roku 1995 navýšil kapitál v Agrofertu. Pomohli kamarádi ze švýcarského lycea. Správné přátelství prostě překlene věky i režimy.

V médiích se přitom neustále objevovala polemika, jak je možné vybudovat takovou firmu, jako je Agrofert, a jak je možné tak zbohatnout?! Ale vždyť je to celé virtuální majetek, veškerá tvrzení o Babišově majetku jsou jen spekulace. Zdaleka nedisponuje miliardovými částkami v hotovosti, jako někteří pražští kmotři.

Když Babiš začal tepat korupci a jiné nešvary české společnosti, dostali někteří novináři, napojení na různé mediální struktury, úkol znovu psát různé lži z minulosti. (I autor těchto řádek patřil mezi pomýlené, ale včas prozřel!)

Je jasné, že spekulací a zlých slůvek přibylo po Babišově vstupu do politiky. Vždyť i jeho nejbližší kolegové měli za to, že se šéf zbláznil. Někteří novináři dokonce spekulovali o tom, že chce snad ještě více zbohatnout, nebo že do politiky šel proto, že chce dělat se státem „kšefty“. Nesmysly. Kampaň. Účelovka.

Babiš to myslí upřímně. Jeho ANO sjednotilo všechna hnutí a všechny lidi, kteří chtěli v našem nefunkčním státě změnit poměry. Měl velký sen: aby než zemře, mohl svým dětem říct, že to alespoň zkusil. Díky jeho příslovečné píli to dopadlo nad očekávání.

Robert Břešťan, text byl původně publikován na HlidaciPes.org