Zdanění náhrad církvím projde? Jednání poslanců bylo vyhrocené

Právní výbor chce o rok odložit účinnost předlohy, a to na leden 2020. Se souhlasem hlavního autora novely Vladimíra Koníčka (KSČM) to ve výboru prosadil jeho předseda Marek Benda (ODS). Podle něho je nutné v případě přijetí novely vytvořit prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.

"Je vysoce pravděpodobné, že kolize s ústavou tady je. Nejedná se o příjem, ale o náhradu," argumentoval proti předloze KSČM Marek Výborný (KDU-ČSL). Obdobně se vyjádřila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která jako jediná z přítomných poslanců ANO návrh komunistů nepodpořila. "Principy právního státu mají být zachovány, ať se děje, co se děje," zdůraznila. Podle Bendy je předloha politikum, "které má rozměr lásky nebo nelásky k církvím".

Za revizi církevních restitucí se vyjádřil Jan Chvojka (ČSSD), Piráti mají mít volné hlasování. Zatímco Jakub Michálek (Piráti) předlohu KSČM podpořil, další Pirát Mikuláš Ferjenčík se hlasování podobně jako Válková zdržel. "Není vhodné přijímat zákony, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že je Ústavní soud zruší," řekl Ferjenčík.

Komunisté podobně jako například premiér Andrej Babiš (ANO) pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Koníček vysvětlil, že stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by ale musely zahrnout náhrady při podávání daňového přiznání mezi zdanitelné příjmy.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.