Z představitelů parlamentních stran lidé nejvíc věří předsedovi ANO a premiérovi Andreji Babišovi a šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi. Babiš má důvěru 40 procent lidí, Bartoš 33 procent. Naopak největší nedůvěru budí předsedové SPD Tomio Okamura a lidovců Pavel Bělobrádek, u obou je to shodně 60 procent. V listopadovém průzkumu to zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Naprostou většinu dat autoři průzkumu získali před 12. listopadem, tedy před vypuknutím aféry kolem údajného únosu premiérova syna na Krym.
"U všech zkoumaných představitelů nedůvěra více či méně výrazně, avšak vždy statisticky významně převážila nad podílem vyjadřované důvěry," uvedlo CVVM. Upozornilo také, že v porovnání s květnovým průzkumem vzrostla nedůvěra u většiny zkoumaných politiků.
Nejvýraznější byl růst nedůvěry u Jiřího Zimoly, který v době sběru dat rezignoval na funkci statutárního místopředsedy ČSSD, a u předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila. Zimolovi stoupla nedůvěra o devět procentních bodů na 44 procent, Pospíšilovi o osm procentních bodů na 49 procent. Shodně o sedm procentních bodů se zvýšila nedůvěra v místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka na 53 procent a v předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka na 51 procent.
Nadpoloviční nedůvěru má ještě šéf komunistů Vojtěch Filip s 58 procenty, Babiš s 55 procenty a předseda ODS Petr Fiala s 51 procenty. Rovná polovina lidí nevěří lídrovi hnutí STAN Petru Gazdíkovi, nedůvěru 49 procent má vedle Pospíšila ještě Bartoš.
Předseda Pirátů si ale proti květnu nejvýrazněji polepšil v důvěře, na 33 procent se posunul vzhůru o pět procentních bodů. Většina dalších politiků si zachovala stejnou důvěru jako v květnu. Okamura tak jako třetí nejdůvěryhodnější zůstal na 31 procentech, následují Fiala, Faltýnek, Filip a Bělobrádek, kterým shodně věří 23 procent lidí. Důvěru 22 procent má Pospíšil a Hamáček.
Průzkum se uskutečnil od 3. do 15. listopadu a zúčastnilo se ho 1104 lidí ve věku od 15 let. Do pondělí 12. listopadu se uskutečnilo 96 procent všech rozhovorů. "Výsledky důvěry stranickým představitelům tedy nereflektují politické události nastalé po tomto datu," upozornili autoři průzkumu.
Související
Babiš zvažuje další změnu financování veřejnoprávních médií
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
Andrej Babiš , Tomio Okamura , Pavel Bělobrádek , Jiří Zimola , průzkumy , politici , Jiří Pospíšil , Ivan Bartoš (Piráti)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
před 2 hodinami
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
před 3 hodinami
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
před 4 hodinami
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
před 4 hodinami
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
před 5 hodinami
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
před 6 hodinami
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
před 6 hodinami
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
před 7 hodinami
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
před 8 hodinami
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
před 9 hodinami
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
před 9 hodinami
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
před 10 hodinami
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
před 11 hodinami
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
před 12 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
včera
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
včera
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
včera
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
včera
Smutné číslo. Kongo oznámilo přes pět tisíc obětí eboly
včera
Česko dostane další miliardy korun na splnění plánu obnovy
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Zdroj: Jan Hrabě