Česko nebude žádat o dotace pro Agrofert. Kampaň europarlamentu, opakuje Babiš

Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Podle ministerstva to není pravda.

"Jedná se o předběžné a opatrnostní opatření reagující na aktuální zkoumání stížností, které ve věci domnělého střetu zájmů Evropská komise obdržela. Toto opatření umožní Evropské komisi zajistit plynulé platby do České republiky za jakékoliv další výdaje. Tímto krokem se vyloučí ohrožení proplacení dalších žádostí. Toto opatření neznamená provedení finanční opravy," uvedlo ministerstvo.

Evropská komise dnes oznámila, že se chystá začátkem příštího roku poslat do Česka auditory, kteří prověří, zda při čerpání dotací v několika programech nebyla porušována pravidla. Audity by měly zkoumat finanční období let 2007 až 2013 i dobu od roku 2014 do letošního srpna, tedy do chvíle, než začala platit nová úprava v posuzování střetu zájmů. Podle Oettingera by se měly prověřovat české dotace čerpané v rámci programů rozvoje venkova, politiky soudržnosti a sociální politiky.

Česká ministerstva komunikují podle Babiše o dotacích pro Agrofert a o výkladu nového evropského práva s Evropskou komisí. Evropská komise přestala dotace Agrofertu vyplácet k 2. srpnu, oznámil ve středu eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger. "Moje reakce není žádná, já s tou společností nemám nic společného," uvedl dnes Babiš.

Komisař Oettinger řekl, že evropské úřady od 2. srpna 2018 neproplatily Agrofertu ani korunu a neučiní tak do doby, než se situace vyjasní. Tak měly postupovat i české úřady, které předpisy o střetu zájmů naopak ignorovaly.

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) 13. prosince 2018

Akcie holdingu Agrofert vložil Babiš do svěřenských fondů, podle právní studie Evropské komise nicméně zůstává ve střetu zájmů. Debatu europarlamentu má premiér za kampaň, přičemž Zelení, kteří ji vyvolali, pracují podle něj pro české Piráty. "Politický boj přenesli do EP, dělají si na tom kampaň," uvedl.

"Jsem přesvědčen, že se ukáže, že žádný střet zájmů nemám. Teď se komunikuje s Evropskou komisí, funguje to," uvedl. Zdůraznil, že jde o jednání mezi komisí a ministerstvy. "Evropský parlament může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je pouze mezi komisí a vládou," uvedl. Podotkl také, že k novému paragrafu týkajícímu se střetu zájmů Evropská komise nepodala od srpna, kdy začal platit, žádné vysvětlení. "Je to nová věc a otázka na právníky. Jsme přesvědčeni, že se to vysvětlí," konstatoval.

Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených letos Agrofertu. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).

Související

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.
Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

Více souvisejících

Agrofert ,  dotace ,  Ministerstvo financí ,  Andrej Babiš ,  Günther Oettinger ,  evropská komise ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 15 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy