Místopředsedy KDU-ČSL byli dnes na sjezdu strany v Brně v prvním kole zvoleni šéf lidoveckého poslaneckého klubu a neúspěšný kandidát na předsedu strany Jan Bartošek, náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec a náměstek jabloneckého primátora Štěpán Matek.
Do druhého kola postoupili dosavadní místopředseda a poslanec Jiří Mihola a senátorka Jitka Seitlová. Ve volbě tak skončil člen středočeské KDU-ČSL Tomáš Dudka. Ani ve druhém kole ale delegáti posledního člena užšího vedení nezvolili. Mihola získal 164 hlasů, Seitlová 137, potřebovali přitom minimálně 185 hlasů, tedy většinu hlasů přítomných delegátů. Rozhodovat se tak mezi nimi nyní bude v kole třetím. Kdyby ani v něm delegáti místopředsedu nezvolili, bude se na neobsazená místa konat nová volba, vyplývá z volebního řádu sjezdu.
Bartošek, který pozici místopředsedy obhájil, a Niemiec získali shodně 314 hlasů, pro Matka hlasovalo 216 delegátů.
Bartošek neuspěl v odpolední volbě předsedy, v prvním kole obdržel 78 hlasů a prohrál s Marianem Jurečkou a nakonec vítězným kandidátem Markem Výborným. Nový předseda krátce po svém zvolení uvedl, že by si přál Jurečku i Bartoška v předsednictvu. Jurečka ale následně odmítl kandidovat do vedení strany.
Do předsednictva nekandidovali dosavadní místopředsedové Daniel Herman a Ondřej Benešík.
Související
Vedení lidovců se sešlo kvůli výsledkům voleb. Také naplánovalo sjezd na jaro
Předsednictvo KDU-ČSL zhodnotilo výsledky voleb, které koalici SPOLU přinesly druhé místo. Strana bude mít celkem šestnáct mandátů, z čehož devět obsadí noví poslanci a poslankyně. Vedení lidovců považuje za vítězství fakt, že se do Sněmovny nedostali komunisté a oslabili extremisté.
Lídři se zastali Spolu, ale budoucnost je nejistá. Neví se ani, kdo o ní bude rozhodovat
Občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 se v sobotu sešli v hotelu v centru Prahy, aby společně sledovali výsledky sněmovních voleb. Možná naposledy. Již v průběhu večera začaly prosakovat první informace ohledně nejisté budoucnosti koalice Spolu. Předsedové trojice stran ale nechtěli dopředu odhadovat, zdali bude projekt pokračovat i pro další volby.
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu
Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.
před 1 hodinou
Invazi zatím neplánujeme, Grónsko chceme koupit, prohlásil Rubio. Vlády s ním chtějí okamžitou schůzku
Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.
před 2 hodinami
Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři
V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.
před 3 hodinami
Doprava v Evropě kolabuje. Intenzita současného počasí je podle meteorologů mimořádná
Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.
před 3 hodinami
Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico
Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.
před 4 hodinami
Největší ostrov na světě s pouhými 57 tisíci obyvateli. Proč Trump tolik touží po Grónsku?
Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.
před 5 hodinami
Bílý dům: Nasazení armády je jednou z variant pro získání Grónska
Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.
před 6 hodinami
Počasí: Silné mrazy budou pokračovat i příští týden. Teploty spadnou až na -13 stupňů
Česko prožívá jeden z nejchladnějších týdnů letošní zimy. Podle dat z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nás čeká mrazivý zbytek týdne, po kterém přijde v pátek zvrat provázený sněžením a nebezpečnou ledovkou. Příští týden se ale mrazy opět vrátí.
včera
Evropa se potýká s extrémním počasím. Kvůli mrazům umírají lidé, leteckou dopravu zachvátil chaos
Evropa se potýká s extrémní zimou, která si na kontinentu vyžádala již šest lidských životů a ochromila klíčové dopravní uzly. Nejtragičtější bilanci hlásí Francie, kde mrazivé počasí a náledí způsobily pět úmrtí při dopravních nehodách.
včera
Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle
Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.
včera
Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti
Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.
včera
Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu
Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.
včera
Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva
Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.
včera
Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování
Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.
včera
Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť
Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.
včera
Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu
Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.
včera
USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí
Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.
včera
Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa
Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.
včera
Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.
včera
Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině
V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.
Zdroj: Libor Novák