Prezident Zeman podepíše zdanění církevních restitucí

"Ano, já jsem to předem oznámil a nechci nikoho překvapovat," odpověděl prezident v televizi na otázku, zda zdanění podepíše. Církve by nově musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude novela zdaňující náhrady platit, napadne ji u Ústavního soudu. "Především, ústavní žaloba při nevýkonnosti našeho Ústavního soudu může trvat velmi dlouho," řekl Zeman TV Barrandov.

Pro zdanění v úterý zvedli ruku zejména poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM a také nezařazení Marian Bojko a Ivana Nevludová. Zdanění náhrad církvím bylo jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Zastánci zdanění náhrad argumentují jejich nadhodnocením a nerovností církví s ostatními restituenty. Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se tak postupně snižují až na nulu v roce 2030.