Stížnost lidovců na církevní restituce podpořilo 38 senátorů

Kromě KDU-ČSL pracuje na vlastní ústavní stížnosti také Starostové a nezávislí (STAN). Předseda STAN Vít Rakušan dnes uvedl, že Starostové chtějí ve své stížnosti poukázat na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách, zatímco lidovecký návrh míří na ochranu církví. STAN zatím o podpoře pro svůj návrh vyjednává, hnutí má nicméně v horní komoře Parlamentu 19 zástupců, takže by mu k podání stížnosti mohly stačit podpisy jeho zákonodárců.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný dnes postup STAN kritizoval a označil ho za zbytečné tříštění sil. "Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat," uvedl.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Odpůrci zákona mluví o bezpráví a narušení právní jistoty.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.