Potvrzení nároků rodu Walderode prolamuje Benešovy dekrety, tvrdí Zeman

Restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku v hodnotě kolem tři miliard korun potvrdil odvolací Krajský soud v Hradci Králové v polovině června. O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Ve sporu, který se táhne od počátku 90. let minulého století, jde i o zámek Hrubý Rohozec.

"Samozřejmě, že ano," řekl dnes Zeman na otázku, jestli soudní verdikt znamená prolomení Benešových dekretů a je nebezpečím pro český stát ve sporu třeba s Lichtenštejny. O vydání majetku zabaveného po roce 1945 na základě Benešových dekretů požádala nadace knížete z Lichtenštejna v žalobách k 26 českým okresním soudům loni v prosinci. "Právo je tak trochu založeno na precedentu, a když v nějakém soudním sporu někomu vyhovíte, tak ostatní se budou odvolávat na tento rozsudek," podotkl prezident.

Zeman také uvedl, že už by nekřísil stíny minulosti. "Pokud vím, tak všichni tihle šlechticové německého původu kolaborovali s nacistickým Německem, a jestliže si teď myslí, že se na to zapomene, tak jsou na omylu," řekl.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací a osamostatněním Slovenska. Některým Němcům a Maďarům dekrety odnímaly československé občanství a konfiskovaly majetek.