Co ještě ministr Staněk stihl před odchodem? Odvolal také šéfa knihovníků

"Myslím, že ministr neměl zájem na tom, aby někdo upozorňoval na problémy," řekl serveru Richter. Knihovnická rada se podle něj nyní zabývá tím, jestli je možné odvolání nějak zabránit. Staněk podle Deníku N na jeho dotazy nereagoval.

Richter vedl Ústřední knihovnickou radu od roku 1998. Deníku N řekl, že ve zprávě o odvolání z funkce nebylo žádné vysvětlení. Staněk mu podle něj žádné výhrady nesdělil a odůvodnění neobsahovalo ani jeho rozhodnutí. "Změnili statut Ústřední knihovnické rady, což je poradní orgán ministra zřízený ze zákona a ministerstvo kultury vydává statut a jednací řád. Oni změnili statut a jednací řád, mě odvolali a nastavili to tak, že předsedou Ústřední knihovnické rady je ředitel Národní knihovny, kterého rovnou jmenovali," řekl Richter.

Své odvolání Richter podle serveru považuje za problematické, protože jako předseda rady upozorňoval na nešvary, které se podle něj dějí v Národní knihovně. Předpokládá, že kritika NK nyní utichne.

Na Staňkovo rozhodnutí upozornil na twitteru Svaz knihovníků a informačních pracovníků, který se za Richtera postavil. "Knihovnická obec je šokována a vyjadřuje Vítu Richterovi plnou podporu," uvedl svaz. Předseda svazu a zároveň člen knihovnické rady Roman Giebisch serveru řekl, že Staňkův krok nechápe a nečekal jej. O důvodech, které jej k rozhodnutí vedly, spekulovat nechtěl.

Ústřední knihovnická rada se situací v Národní knihovně zabývala opakovaně. Naposledy na svém zasedání loni v listopadu přijala usnesení, že situace v knihovně se nadále zhoršuje, přestože na ni byl upozorněn dřívější ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Rada kritizovala například nedostatek peněz na nákup nových knížek, nedostatečné kapacity na skladování svazků a také upozorňovala na délku rekonstrukcí, která například v budově Klementina trvá už od roku 2010.

Staněk v poslední den ve funkci 31. července podle serveru Neovlivní.cz také vydal rozhodnutí, podle kterého už Hadí lázně v Teplicích nejsou kulturní památkou. Rozhodl tak navzdory památkářům letitý spor a vyšel vstříc majiteli lázní a teplickému developerovi Jaroslavu Třešňákovi, napsal server. Třešňák, který patřil mezi nejštědřejší sponzory loňské prezidentské kampaně Miloše Zemana, chce do lázní investovat až 200 milionů korun.