Nečas: Česko musí v Bruselu uhájit možnost stavby jaderných bloků

Kromě Temelína a Dukovan by mohly nové jaderné elektrárny stát v Blahutovicích, které jsou částí Jeseníku nad Odrou, a na místě současných vojenských újezdů.

"Nástroje, které bude moci ČR v budoucnu využívat pro rozvoj svého jaderného i celého energetického sektoru, budou do značné míry ovlivněny významným vnějším faktorem – Evropskou unií," zmiňuje dokument "Analýza právních možností prosazení vůle státu v tomto a budoucích tendrech na výstavbu jaderných bloků". Právě evropská legislativa by přitom mohla zredukovat představy a plány české vlády na rozvoj tuzemského jaderného sektoru.

Vládní materiál jde za horizont stávajících plánů, které počítají s výstavbou dvou nových bloků v Temelíně a možným rozšířením Dukovan. Připomíná, že platná politika územního rozvoje ČR stanovila úkol vymezit územní rezervu pro jadernou elektrárnu Blahutovice a koridor pro vyvedení elektrického výkonu z této elektrárny.

Mezi další lokalitu, o které se v minulosti uvažovalo pro výstavbu jaderné elektrárny, patřila oblast Tetov. "Umístění předpokládalo zcela zlikvidovat sídlo Rasochy (obec Uhlířská Lhota), nejasný byl rozsah omezení či dokonce demolic v sídlech Kundratice (obec Žiželice nad Cidlinou), Rozehnaly (obec Radovesnice II), ale i dalších sídlech," uvádí materiál. Dodává, že v současnosti a po zkušenostech ze severních Čech "se zdá být tato volba umístění za hranicí přijatelnosti".Jaderná elektrárna Tetov měla být celá v lesním komplexu a nedaleko od ptačí oblasti. "Toto umístění není šťastné nejen z hlediska ochrany přírody, ale ani z hlediska požární bezpečnosti. Celý lesní komplex by bylo v podstatě nutné vykácet," zmiňuje dokument. Lokalita je podle něj navíc na návrší a komplex s chladicími věžemi by se proto stal větší dominantou středních a východních Čech, než kdyby byl umístěný níže.

Jakkoli materiál konstatuje, že výběr vhodných míst pro výstavbu jaderné elektrárny v Česku se ztenčuje, projekt Tetov nejspíš nevznikne. Zdejší elektrárna by totiž byla zbytečně daleko od Labe jako od zdroje vody pro chlazené, sporné jsou i možnosti vyvedení tepelného výkonu po zastavení stavby parovodu Chvaletice – Kolín. Navíc není poblíž staveniště k železniční trať, z které by bylo možné bez velkých investic přivést k projektu vlečku.

Naopak šancí pro novou lokalitu s jadernou elektrárnou by se mohly stát vojenské újezdy, ze kterých se postupně stahuje armáda. "Z hlediska dopadu na okolní sídla by bylo vhodné při jejich hustotě urychleně prověřit a zvážit možnost využití některého vojenského prostoru jako vhodné lokality pro výstavbu nových jaderných zdrojů a včas ovlivnit rozhodnutí o jejich opouštění," uvádí dokument.

Podle doporučení by se armáda měla držet co nejdéle ve vojenských újezdech, které jsou vhodné pro budoucí stavbu jaderných elektráren. "Volba na území vojenského újezdu by odstranila velkou část problémů včetně majetkových a zvýšila by možnost vlády ovlivnit výběr investora," připojuje materiál.

Česká republika by podle zprávy mohla využít odklonu od jádra ve svůj prospěch. Investoři budou totiž hledat i v rámci Evropské unie místa, kde by bylo relativně bezpečné a výhodné vystavět nové projekty. Takovým místem se může podle analýzy brzy stát i Česká republika.

ČR totiž splňuje pět základních požadavků nutných pro výstavbu nových jaderných zařízení. Veřejná podpora využívání jaderné energie tu překračuje 70 procent obyvatel, jádro má i politickou podporu u všech parlamentních stran. "Špičkový a nezávislý jaderný dozor je schopný licencovat nové bloky, stejně jako je schopný dohlížet nad provozem stávajících zařízení," stojí dále v dokumentu.

Česká republika má navíc tradici ve využívání jaderné energie, se kterou je spojený kvalitní jaderný výzkum a vzdělávací instituce i průmysl schopný vyrábět zařízení a komponenty pro jaderné elektrárny. A konečně je tu také operátor provozující několik jaderných bloků, který má navíc i dostatečnou ekonomickou sílu pro rozšíření jaderného programu v Česku.

"Tyto příznivé podmínky pro rozvoj jaderného sektoru mohou z ČR učinit velmi lákavé místo, a to především pro zahraniční investory, kteří vnímají potřebu výstavby nových, velkých a stabilních zdrojů na výrobu elektřiny v EU, ale zároveň jim podmínky v zemích jejich původu nedovolují tyto zdroje – založené na využívání jádra – vybudovat," konstatuje zpráva pro vládu.

Kabinet by měl mít proto k dispozici nástroje pro regulaci rozvoje nových jaderných bloků a celého energetického sektoru. Pokud se vláda na možnost zvýšení zájmu zahraničních i domácích investorů nepřipraví, mohly by počet nových jaderných zdrojů narůstat mimo kontrolu. Energetický sektor v Česku by se tím destabilizoval, varuje dokument.

K projednání bodu "Analýza právních možností prosazení vůle státu v tomto a budoucích tendrech na výstavbu jaderných bloků" byla na vládu přizvaná i šéfka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.