Nečas kryje Vondru! Proč už není v "...záhrobí"?

„Premiérovy šachové partie s ministry jsou totiž převážně mocenským bojem, a co hůř, především uvnitř vlastní strany,“ uvádí Mynář a jako příklad uvádí právě Jiřího Pospíšila. Ten byl dle Mynáře „odejit“ hlavně z toho důvodu, že se stal premiérovým věcným kritikem. 

Dalším takovým zářným příkladem boje Nečase uvnitř ODS má být „instalování“ jihočeského Martina Kuby na ministerstvo obchodu. Tím se Nečas dle Mynáře snažil oslabit vliv Romana Jurečka ze západních Čech. Mynář ke Kubovi dodává: „ač se mu tam celkem daří, premiér nezakryje fakt, že ministerský post byl poděkováním za předchozí služby jihočeského kmotra v jiném mocenském boji.“

Za do nebe volající příklad toho, že Nečas vybírá ministry podle kamarádíčkování s nimi v rámci ODS, považuje Mynář ministra obrany Alexandra Vondru. „I přes kauzu Promopro, která je do nebe volajícím zneužitím moci, vesele úřaduje v silovém rezortu,“ uvádí Mynář a dodává: „a určitě skončí až s Nečasem.“

Mynář vše komentuje slovy: „komentátoři mají pravdu: každý ministr by měl vyvodit politickou odpovědnost, když ministerstvo nefunguje, či je zmítáno nějakou kauzou. Pak by ale měl ministr Vondra už být dávno v politickém záhrobí. Místo toho ho premiér elegantně kryje.“