VV chtějí zrušit podmínku 41 podpisů poslanců pro stížnost ÚS

Strana již jednou zákon u Ústavního soudu napadla. Poslanec Michal Babák (VV) se bránil proti tomu, že mu předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) přerušovala vystoupení na plénu sněmovny a nakonec mu odebrala slovo. Soudci stížnost v říjnu zamítli jako nepřípustnou.

Soud podle právníka Karla Hrádely, který nyní pro opoziční stranu stížnost sepsal, uvedl, že stížnost může být nyní opět zamítnutá, protože strana nemá 41 poslanců, kteří jsou podle zákona o Ústavním soudu minimálním počtem zákonodárců dolní parlamentní komory, jenž může podat návrh na zrušení zákona. Proto Věci veřejné chtějí zároveň zrušit tento "diskriminační" paragraf, podle kterého se nemohou zákonodárci, kteří mohou zastupovat až pětinu voličů, obrátit na Ústavní soud.

Hlavním tématem stížnosti je odpor proti vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který již prošel legislativním procesem a začal platit od 1. ledna. Předseda strany Radek John (VV) označil předlohu za zpackanou, i když se podle něj měly církevní restituce vyřešit dříve, než nyní, více než 20 let po pádu komunismu.

Strana se ohrazuje jak proti obsahu zákona, který podle ní prolamuje Benešovy dekrety a restituční hranici roku 1948, ale také proti způsobu projednávání normy ve sněmovně. Ve třetím čtení byl podle ní porušený jednací řád Poslanecké sněmovny, zákon se prohlasoval v době, kdy měla být pauza na jednání poslaneckého klubu VV. Zákon podle strany navíc vrací majetek ve větších hodnotách, než jaké komunistický režim zabral.

Celá norma je podle Věcí veřejných netransparentní, není k ní sepsaný výčtový zákon, který by přesně taxativně uváděl vracené majetky nebo jejich náhrady. Kvůli této legislativní normě se podle slov poslance Babáka rozštěpily Věci veřejné.

Zákon má podle koalice napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948. Vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.