Véčkaři opět napadli církevní restituce: Celé je to zpackané! Vyhoví Ústavní soud?

Strana již dvakrát zákon u Ústavního soudu napadla. Poprvé se Babák (VV) bránil proti tomu, že mu předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) přerušovala vystoupení na plénu sněmovny a nakonec mu odebrala slovo. Soudci stížnost v říjnu zamítli jako nepřípustnou.

Podruhé soud stížnost také zamítnul, protože se pod návrh nepodepsalo 41 poslanců, jak vyžaduje zákon. Věci veřejné tehdy chtěly rovnou zrušit tento "diskriminační" paragraf, soud se ale bez dostatečného počtu podpisů návrhem nezabýval.

Nyní strana získala podporu senátorů, s hledáním 19 zákonodárců z horní komory parlamentu jí pomáhal senátor Pavel Lebeda (nestr. za ČSSD). "Devatenáct podpisů jsme sehnali během velice krátké doby," řekl Lebeda, podle něho si Češi církevní restituce nepřejí. Pod stížnost se podepsali zástupci KSČM, ČSSD, strany Severočechů a nezávislí senátoři.

Hlavním tématem stížnosti je odpor proti vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který již prošel legislativním procesem a začal platit od 1. ledna. Předseda strany Radek John (VV) předlohu již dříve označil za zpackanou, i když se podle něj měly církevní restituce vyřešit dříve než nyní, více než 20 let po pádu komunismu.

Strana se ohrazuje jak proti obsahu zákona, který podle ní prolamuje Benešovy dekrety a restituční hranici roku 1948, tak proti způsobu projednávání normy ve sněmovně. Ve třetím čtení byl podle ní porušený jednací řád Poslanecké sněmovny, zákon se prohlasoval v době, kdy měla být pauza na jednání poslaneckého klubu VV. Norma podle strany navíc vrací majetek ve větších hodnotách, než jaké komunistický režim zabral.

Celá norma je podle Věcí veřejných netransparentní, není k ní sepsaný výčtový zákon, který by přesně taxativně uváděl vracené majetky nebo jejich náhrady. Kvůli této legislativní normě se podle slov poslance Babáka rozštěpily Věci veřejné.

Zákon má podle koalice napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948. Vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.