ROZHOVOR | Peake zkritizovala Zemana: Nemá nadhled a velkorysost

Praha - Co si Karolína Peake myslí o Milošovi Zemanovi a jeho pokrevní straně SPOZ? Dokáže se koalice ještě domluvit na spolupráci? Čtěte v rozhovoru, který vicepremiérka poskytla TN.cz.

Karolína Peake, předsedkyně strany LIDEM a místopředsedkyně Nečasova kabinetu, zakusila za poslední měsíce mnohé ústrky a příkoří od svých kolegů. Václav Klaus a premiér Petr Nečas (ODS) ji odstavili z resortu obrany po osmi dnech a ještě jí veřejně vyčinili. Teď se s ní zase odmítá sejít nově zvolený prezident Miloš Zeman, protože stranu LIDEM nepovažuje za legitimní. Jeden dílčí úspěch si připsala v pátek, LIDEM jsou o krok blíž k vlastnímu poslaneckému klubu.

TN.cz: Dopoledne sněmovna schválila zákon, který straně LIDEM umožní založení poslaneckého klubu. Co vám to přinese, proč jste o to tolik stáli?

Karolína Peake: Za prvé se neraduji předčasně, očekávám veto Senátu nebo i prezidenta Miloše Zemana, takže budeme muset hledat sto jedničku. Pro nás je to důležité především z procesních důvodů, předseda klubu má přednostní právo vystupovat ve sněmovně, stejně jako má klub například možnost požádat si o pauzu na jednání klubu, případně nominovat kandidáty do různých funkcí a orgánů, což jednotliví poslanci nemohou.

TN.cz: Co říkáte na výtky opozice, že se tak dostává legalizace přeběhlictví?

K. P.: Daly se očekávat, očekávala jsem samozřejmě poměrně hysterickou reakci ze strany Věcí veřejných, od nichž jsme odešli. Záměrně jsem na tyto výtky příliš nereagovala, nechtěla jsem, aby se ta debata strhla v nějakou pavlačovou hádku dvou dam, dříve spřízněných uvnitř VV.

TN.cz: Počítáte tedy spíše s variantou veta?

K. P.: Ano, počítám minimálně s jedním.

TN.cz: Je pravděpodobné sehnat sto jedničku? Viděli jsme dnes, že hlasování bylo velmi těsné.

K. P.: Těsné to bylo, ale také proto, že řada poslanců chyběla. Sto jednička nebude žádná legrace v situaci, kdy oficiálně je součástí koalice 99 poslanců.

TN.cz: Nově zvolený prezident Miloš Zeman se s vámi odmítá setkat jako s předsedkyní strany LIDEM, protože podle jeho slov neprošla peklem voleb. Je to správný přístup od prezidenta, který chtěl být všelidový?

K. P.: Já jsem ve své gratulaci Miloši Zemanovi po jeho zvolení přála velkorysost a nadhled, zatím mám pocit, že se mu zrovna těchto dvou vlastností příliš nedostává. A očekávám, doufám a přeju nám všem, aby to byl do budoucna prezident s nadhledem, velkorysostí a prezident nadstranický. Jinak musím říct, že je mi celkem jedno, jestli se se mnou setká jako s předsedkyní strany, místopředsedkyní vlády, poslankyní nebo třeba jako matkou od dvou dětí. Jsem to zkrátka pořád já.

TN.cz: Máte už domluvenou schůzku?

K. P.: Zatím ne, předpokládám, že ke schůzce dojde ve chvíli, kdy bude nějaké společné téma.

TN.cz: Ještě k nadstranickosti prezidenta Miloše Zemana. Řekl, že stranu SPOZ bude podporovat pouze jako volič, ale přesto zůstal jejím čestným předsedou. Jak se na to díváte?

K. P.: Mně nevadí ani to, že zůstává čestným předsedou, to je jistě jeho plné právo, co mně připadá skandální a naprosto nepochopitelné, že v mnoha věcech za nově zvoleného prezidenta hovoří předseda strany SPOZ Vratislav Mynář. Byl to právě on, který mi vzkazoval, že se se mnou Miloš Zeman nesejde.

Mě vůbec nezajímá, co si myslí předseda strany SPOZ, já si ráda vyslechnu stanovisko pana prezidenta, od něj nebo prostřednictvím jeho tajemníka, ale nepovažuji za akceptovatelné, aby za nestranického a nadstranického prezidenta, za jakého se Miloš Zeman prezentuje, hovořil předseda ausgerechnet neparlamentní politické strany.

TN.cz: Na konci ledna měla být původně podepsána koaliční smlouva. Na čem proces vázne?

K. P.: Na ničem jiném, než že se scházíme nad jejím vyjednáváním více sporadicky, méně intenzivně, než jsme si původně přáli. Nicméně ta vyjednávání pokračují, další proběhla tento týden trochu v tichosti mimo pozornost médií, ve středu jsme se sešli a projednali kapitolu podnikání, konkurenceschopnost, stejně tak příští týden v průběhu sněmovny by se měly projednávat kapitoly školství a zdravotnictví.

TN.cz: A zatím to spěje ke zdárnému konci, nebo se máme bát předčasných voleb či vlády bez koaliční smlouvy?

K. P.: Na konci toto vyjednávání se musí sejít K9 a vyjednat některé rozporné záležitosti, jak avizovala TOP 09, jednou z nich bude zjevně podpis fiskálního kompaktu. Já sama za sebe mohu říci, že bych byla ráda, kdyby koaliční smlouva podepsána byla, hlavně jako deklarace vůči voličům, jaké priority chce tato vláda ještě prosazovat po zbytek svého volebního období. Ale pokud to nebude, tak se z toho taky nezblázníme.

A myslím si, že tak jako voliči nepoznají, když se ráno probudí, jestli byl nebo nebyl podepsán fiskální kompakt, tak nepoznají, jestli byla nebo nebyla podepsána koaliční smlouva. Tak je ani nehodlám zatěžovat nějakými debatami o tom.

TN.cz: Marie Benešová z ČSSD rozvířila debaty o tom, že by se levicové strany mohly spojit do bloku, aby jim povyrostla volitelnost. Fungují tak Starostové a nezávislí s TOP 09. Zvažujete i vy, že byste před parlamentními volbami v příštím roce vstoupili s někým do partnerství?

K. P.: Spolupráce politických stran je vždycky dobrá a nutná, pokud se má cokoli prosadit. Ale když vidím, jaké šarvátky jsou v rámci existujících politických stran, i těch větších jako je sociální demokracie a ODS, tak nevidím příliš prostor pro slučování více subjektů do nějakého většího.

Související

Více souvisejících

Karolína Peake ,  Miloš Zeman ,  rozhovor

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 40 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na ukrajinskou vládu s cílem dosáhnout rychlé dohody o ukončení konfliktu s Ruskem, a to i za cenu výrazných územních ústupků ze strany Kyjeva. Bílý dům v posledních týdnech zintenzivňuje kroky směřující k normalizaci vztahů s Moskvou a návratu ruského prezidenta Vladimira Putina na mezinárodní diplomatickou scénu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom americká administrativa stále častěji označuje za hlavní překážku pro dosažení míru.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

před 3 hodinami

Nepokoje ve Francii

Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.

před 4 hodinami

Kanada

Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady

Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.

před 5 hodinami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 7 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy