ČSSD urguje Ústavní soud: Zakažte podpis smluv mezi vládou a církvemi!

Vláda chce přitom dokumenty s většinou církví podepsat už v pátek v poledne. Není však pravděpodobné, že by soud do té doby rozhodl. Ten má totiž nejbližší zasedání až v úterý a soudci by se tak museli sejít na mimořádné schůzi.

Sociální demokraté však pro jistotu návrh podali hned dvakrát. "Rozhodli jsme se v této situaci k mimořádnému kroku a včera ve 21:30 hodin elektronicky a dnes v sedm hodin ráno fyzicky v Brně jsme předali na Ústavní soud žádost o předběžné opatření, které by Ústavní soud učinil vůči vládě a nařídil, aby se dnes vláda zdržela podpisu smluv s církevními společnostmi," řekl v pátek místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Sociální demokraté argumentují tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. "Skutečně nevidíme žádný důvod k tomu, aby vláda takovým způsobem spěchala a vytvářela do budoucna potenciál pro legislativní zmatek. My se dokonce domníváme, že možná i účelem vlády je vyvinout určitý tlak na Ústavní soud, aby musel rozhodovat v situaci, kdy vláda už podepsala příslušné smlouvy," doplnil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Stížnost ohledně církevních restitucí přitom podali k Ústavnímu soudu jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté. Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o jednotlivých stížnostech.

O návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jeho agendu určuje předseda Pavel Rychetský. "Toho jsem o návrhu ihned informoval, plénum je svoláno (zatím) na úterý, návrh bude na jednání zařazen," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Návrh už večer dostali k dispozici elektronickou poštou také všichni soudci. "Každý se s ním může ihned seznámit, případně iniciovat u předsedy mimořádné svolání pléna a zařazení na program," dodal Langášek.

Premiér Petr Nečas se v pátek v poledne sejde s představiteli 16 církví a náboženských společností, aby s nimi podepsal smlouvy o finančním vyrovnání. Na jejich základě pak stát v dalších třiceti letech církvím zaplatí 59 miliard korun. Naopak v průběhu příštích 17 let postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost, čímž budou církve na státu zcela nezávislé.

Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů, zda je budou chtít, se ale rozhodnou samy. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.