Nečas smlouvy s církvemi podepsal. Kritiku opozice ostře odmítl!

Sociálním demokratům se tak nepodařilo Nečasovu kabinetu v podpisu zabránit. Jejich posledním pokusem byla žádost k Ústavnímu soudu, aby vydal takzvané předběžné opatření. To by vládě znemožnilo podepsat smlouvy do doby, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech, které k němu doputovaly právě kvůli církevním restitucím.

Soudci se však sejdou až na začátku příštího týdne, takže snaha ČSSD o vydání předběžného opatření před samotným podpisem smluv vyšla naprázdno.

Premiér Nečas po podpisech odmítl, že by se jeho vláda snažila stvrzení smluv urychlit. "Tento termín byl dlouhodobě plánován a byl dokonce navržen dříve, než nějaká ústavní stížnost byla podána. Pokud někdo chce politizovat činnost Ústavního soudu a dělat z něj třetí komoru parlamentu, tak my to tedy rozhodně nebudeme," řekl Nečas.

ČSSD totiž argumentovala tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. "Skutečně nevidíme žádný důvod k tomu, aby vláda takovým způsobem spěchala a vytvářela do budoucna potenciál pro legislativní zmatek. My se dokonce domníváme, že možná i účelem vlády je vyvinout určitý tlak na Ústavní soud, aby musel rozhodovat v situaci, kdy vláda už podepsala příslušné smlouvy," uvedl v pátek předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Ústavní stížnosti ohledně církevních restitucí podali k Ústavnímu soudu jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté.

Na jejich základě smluv o finančním vyrovnání stát v příštích třiceti letech církvím vyplatí 59 miliard korun. Naopak v průběhu příštích 17 let postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost, čímž budou církve na státu zcela nezávislé.

"Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastoleny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé, tak aby vedly k postupné ekonomické samostatnosti státu a církví," řekl dále Nečas.

Současně ocenil kvalitní dialog s církvemi během hledání dohody, a také to, že se církve a náboženské organizace dokázaly domluvit mezi sebou.

Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Část mohou dostat formou státních dluhopisů, zda je budou chtít, se ale rozhodnou samy. Církve také mají na základě církevních restitucí právo na navrácení majetku v hodnotě 75 miliard korun. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.