Volba nového vedení ČSSD se dramatizuje. Prosadí si Zeman svou?

Navenek vedení strany tvrdí, že oranžová partaj je jednotná a z ostravského volebního sjezdu se chce vrátit ještě jednotnější. Jenomže v kuloárech a spodních patrech politické reprezentace kolují hádky, pochybnosti a spekulace. Klín mezi sociální demokraty vráží osoba nového prezidenta Miloše Zemana (SPOZ). ČSSD ho – podle Zemanových slov – v roce 2003 zradila v nepřímé prezidentské volbě. Nedostal se ani do druhého kola, hlasy mu podle propočtů nevěnovala právě i část sociálních demokratů.

Bývalý předseda se své straně pomstil, když do voleb v roce 2010 vyslal Stranu práv občanů – Zemanovci. Cílem bylo odčerpat hlasy na levé straně spektra, aby ČSSD oslabila. O tom, kdo jsou nepřátelé a kdo spojenci, má Miloš Zeman jasno. Mezi vyvolené patří Zdeněk Škromach, Marie Benešová a Michal Hašek. Tábor zatracených představují Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier a Lubomír Zaorálek.

Nominace do vedení strany zahrnují obě skupiny, jen Marie Benešová padne za oběť své výslovné podpoře pro Miloše Zemana již v prvním kole prezidentské volby, kde měla ČSSD svého kandidáta, Jiřího Dienstbiera. Benešová je dosud řadovou místopředsedkyní strany, od pátku už to tak nebude, jak v rozhovorech přiznávala i sama Benešová. Podle stanov ČSSD musí být ve vedení zastoupena alespoň jedna žena, Benešovou má podle všeho nahradit místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.

V čele sociální demokracie má zůstat ozkoušené duo Bohuslav Sobotka coby předseda a jihomoravský hejtman Michal Hašek na postu prvního místopředsedy. Mezi Sobotkou a Haškem proběhl mocenský boj na posledním volebním sjezdu, kdy nakonec Sobotka přesvědčil většinu delegátů, aby na vrchol vynesli jeho. Vedení strany dnes tvrdí, že staré spory jsou zažehnány a rivalové se naučili spolupracovat. S kartami ovšem může zamíchat Miloš Zeman – ten je na sjezd pozvaný, z titulu bývalého lídra i stávající hlavy státu – a jeho proslov by mohl rozjitřit staré rány. Rozhodně lze předpokládat, že bude sociálním demokratům podsouvat opoziční smlouvu, kterou si nezapomněl vychválit ani při inauguračním projevu. Co Zeman považuje za ukázku politické diplomacie, označují mnozí za vrcholnou zpronevěru demokratickým principům.

Nejvratší židle je ta pod Jiřím Dienstbierem. Odmítl navzdory doporučení strany podpořit Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby a opakovaně upozorňoval na Zemanovo napojení na lobbisty Miroslava Šloufa (SPOZ) a Tomáše Hrdličku (ODS), na podezřelé a neprůhledné financování celé kampaně. Například Zdeněk Škromach mu to vyčítal: podle něj ČSSD nepotřebuje solitéry, ale ty, kdo umějí přijmout oranžové stanovisko a spolknout hořkost.

Jenomže Sobotka se Dienstbiera zastává, dokonce ho jako jediného jmenoval, když měl říci, kdo podle něj má být v užším vedení ČSSD. Předseda sociálních demokratů si dobře uvědomuje, že Dienstbier dlouhodobě vévodí žebříčku oblíbenosti českých politiků. To se ostatně týká všech tří „anti-zemanovců": v první pětce se stabilně pohybují i Sobotka a Zaorálek.

Sobotka nemá z krajských nominací vyzyvatele, na post předsedy kandiduje jako jediný. Nejen příklad z podzimního kongresu ODS však dokládá, že soupeř se může lídrovi postavit i přímo na sjezdu. Petrovi Nečasovi to provedl jeden z rebelujících poslanců, Ivan Fuksa.